Karel Řepa

(*1895 Nový Ples u Josefova–†1963 Pardubice)

Karel Řepa se narodil 23. října 1895 do rodiny pekařského živnostníka jako nejstarší ze čtyř synů. V roce 1909 nastoupil do učení k pardubickému staviteli Františkovi Leiskému, které ukončil roku 1912. Již v době raných studijních let prokázal své výtvarné nadání, jeho kresby památek z Pardubic a z Kunětické hory byly publikovány v jednom z vlastivědných sešitů Pardubicko-Holicko-Přeloučsko vydaném v roce 1909. Po ukončení řemeslného vzdělání následovalo studium na Státní průmyslové škole stavební, které přerušila první světová válka, a tak maturitní zkoušku mohl složit až ve školním roce 1918/1919. Úspěšně vykonané přijímací zkoušky na Státní uměleckoprůmyslovou školu v Praze umožnily Karlu Řepovi studovat speciální školu architektury Josipa Plečnika. Vliv této osobnosti pro Karla Řepu byl natolik výrazný, že svého učitele následoval do Lublaně, kam Josip Plečnik v roce 1921 odešel. Během dvou let strávených v ateliéru J. Plečnika na Lublaňské univerzitě se mezi učitelem a jeho žákem utvořilo pevné pouto přátelství, které přetrvalo až do skonu slovinského architekta. Karel Řepa po návratu do Československa zakotvil v projekční kanceláři Františka Krásného, kde získal další cenné zkušenosti, ale také první ocenění za vlastní soutěžní návrhy (např. návrh zemské výstavy v Brně v roce 1924). Silný vliv Řepova učitele se promítal do jeho návrhů ještě ve druhé polovině 20. let 20. století, patrné je na nich architektovo setrávání v proudu pozdní moderny, ačkoli v této době v architektuře progresivněji nastupoval purismus.

Své zkušenosti a nápady měl Karel Řepa možnost uplatnit v redakčním výboru architektonického časopisu Stavitel v letech 1925–1926, aktivní byl i ve spolkovém životě jako jednatel Sdružení architektů, člen BAPSu nebo Syndikátu výtvarných umělců atd. Nezapomněl však ani na město svého mládí, kam směroval stále více svou pozornost jak v oblasti pracovní, tak osobní. Dne 18. dubna 1925 uzavřel v Pardubicích sňatek s Emilií Hassmanovou, dcerou oficiála státních drah, a postupně se jim narodily dvě děti, dcera Ema a syn Miroslav. Karel Řepa nakonec plně přesunul svou profesní činnost do Pardubic a okolních měst. Vedle rodinných domů zde projektoval též budovy veřejné, např. školní objekt v Barchově či Chvaleticích, obecní úřady v Dolní Rovni a Svítkově, které jednotně spojuje zajímavá „skladba hmot a civilní patos“. V Pardubicích se úspěšný architekt také plně zapojil do společenského života – byl členem Spolku výtvarných umělců východočeských, v němž od roku 1933 zastával funkci předsedy. Aktivní byl v oblasti přednáškové i výstavní, snažil se mj. prosadit myšlenku výstavní síně města Pardubic, která se v určitých modifikacích realizovala několikrát, avšak neměla nikdy příliš dlouhého trvání.

Samostatná tvůrčí činnost Karla Řepy byla na konci 20. let 20. století ovlivněna funkcionalismem, za jehož umělecký vrchol je považován soubor výstavních pavilonů pro areál Výstavy tělesné výchovy a sportu v Pardubicích konané v roce 1931. Odborného uznání se za tuto práci Karlu Řepovi dostalo i na mezinárodním poli. Sportovní stadion koncipovaný pro areál výstaviště v Pardubicích byl oceněn na Světové výstavě v Bruselu v roce 1935. Postupné architektovo vyzrávání přineslo příznačný architektonický rukopis, ve kterém bylo typické spojování různých prvků stylů, zejména funkcionalismu a moderny. Období nejaktivnější tvorby Karla Řepy zasáhla 2. světová válka, zásluhou práce na zastavovacím plánu pro Telegrafii (později Tesla) byl uchráněn před nuceným nasazením. Změny po skončení války již pro padesátiletého architekta nebyly tolik příznivé. Ještě v prvních poválečných letech dokončoval své projekty, v nichž dozníval vliv meziválečného funkcionalismu, a vytvořil ve spolupráci s J. Dandou a K. Kalvodou návrh na novou budovu železničního nádraží v Pardubicích, která je považována za vrcholné dílo poválečného funkcionalismu. Samostatná tvůrčí činnost však byla od roku 1949 stále více svazována nuceným zaměstnáním v pardubickém Stavoprojektu. Zde na počátku svého působení pracoval pod vedením Ladislava Machově a v roce 1954 zaujal post hlavního architekta, v němž setrval jen několik let, neboť v roce 1957 odešel do invalidního důchodu. V posledních letech své tvůrčí kariéry již spolupracoval také se svým synem Miroslavem, a to na projektu divadla ve Zlíně (1957) či návrhu úpravy okolí Národního divadla v Praze (1959).

Karel Řepa svou řadou architektonických plánů a návrhů patřil bezesporu k nejproduktivnějším architektům Pardubic první poloviny 20. století. K jeho dlouhé řadě realizovaných i nerealizovaných návrhů objektů patří také návrhy pietních míst a úpravy hřbitovních areálů stejně jako drobné sepulkrální zakázky.

_________________________________________________________________________________________________________________________________________ 

Realizované plány Karla Řepy v okrese Pardubice:

1921–1932                       – adaptace domu J. Otty v Pardubicích pro účely Sokola ve Smilově ulici čp. 396, 397

1927–1931                       – Průmyslové muzeum v Pardubicích (dnes Střední škola potravinářské technologie)

1928                                – vstupní brána kolumbária v Pardubicích

                                       – činžovní a obchodní dům „U Kapitána“ v Pardubicích

1929                                – soutěžní návrh výstaviště Tělesné výchovy a sportu v Pardubicích (cena společně s P. Janákem)

1929–1930                       – škola ve Chvaleticích

1929–1931                       – škola v Barchově

1930                                – Dům pro živnostenské družstvo v Nerudově ulici čp. 1 366

1930–1931                       – Sportovní stadion na výstavišti Tělesné výchovy a sportu (spolupráce s F. Potůčkem)

1931–1943                       – Obecní dům v Dolní Rovni

1932–1933                       – přestavba kina Červeného kříže – kino JAS – Bratranců Veverkových čp. 900

1933–1935                       – částečná realizace plánu Kolumbária u krematoria v Pardubicích

1934–1936                       – Obchodní a obytný dům firmy Kolařík v Pardubicích na třídě Míru čp. 97

1934–1939                       – Dům manželů Bubeníčkových U Husova sboru čp. 1 918 v Pardubicích

1935–1938                       – Úřední a obytný dům Rolnického družstva v Pardubicích na třídě Míru čp. 79

1939                                – Obytný dům ve Smilově ulici čp. 1975

1940                                                              – částečně realizovaný výhledový zastavovací plán závodu Telegrafia

1942                                – návrh na rozšíření hřbitova v Pardubicích

1946                                                               – projekt celkové úpravy hřbitova v Pardubicích

1947–1958                       – Železniční nádraží v Pardubicích (spolupráce s J. Dandou, K. Kalvodou)

1947–1948                       – obytné domy na Dašického ulici v Pardubicích

1948–1949                       – adaptace interiéru synagogy pro Výstavní síň města Pardubic

1949                                – Ústřední vstupní brána do městských hřbitovů v Pardubicích

Spolupráce se synem Miroslavem Řepou:

1957–1964                       – Krajské divadlo ve Zlíně

1959                                – Soutěžní návrh na dostavbu divadla v Hronově

1959                                – Soutěžní návrh na zástavbu okolí Národního divadla v Praze

Nerealizované plány Karla Řepy:

1928                                        – návrh městského divadla v Chrudimi

1928                                        – návrh komplexu vily MUDr. Filipiho sdružené s viváriem

                                               – návrh městských lázní v Pardubicích

1932                                        – návrh regulace dnešního náměstí Republiky

1937                                         – návrh lázní v Bubenči v Pardubicích

1938–1942                               – návrh pomníku Bedřicha Smetany v Pardubicích

1939                                           – návrh lázní Na Olšinkách

1940                                                                               – projekt průchodu domem u Zelené brány v Pardubicích

1947                                        – soutěžní návrh okresního chorobince v Přelouči

1948                                        – návrh letního kina pod zámkem v Pardubicích

________________________________________________________________________________________________________________________

Pro náhled klikni na obrázek		Návrh soklu k pomníku Bedřicha Smetany v Pardubicích Karel Řepa, Jaroslav Horejc, 1933 Originál, kolorovaný výkres Měřítko 1 : 10 Soukromá sbírka
Pro náhled klikni na obrázek		Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Orlicí Karel Řepa, Karel Štipl, 1953–1954 Foto: Štěpán Bartoš Soukromá sbírka
Pro náhled klikni na obrázek		Průmyslové muzeum v Pardubicích Karel Řepa, 1927–1930 Foto: Štěpán Bartoš Soukromá sbírka
Pro náhled klikni na obrázek Pro náhled klikni na obrázek		Plány rodinného domu v Bulharské ulici čp. 655 Karel Řepa, 1925 Plánogragický tisk, kolorováno Měřítko 1 : 100 Magistrát města Pardubic, stavební úřad
Pro náhled klikni na obrázek		Návrh rodinné vily v Pardubicích v Bulharské ulici čp. 814 Karel Řepa,1925 Kopie Soukromá sbírka
Pro náhled klikni na obrázek		Výkaz o prospěchu Karla Řepy ve druhé třídě průmyslové školy pokračovací v Pardubicích 1910/1911 Soukromá sbírka
Pro náhled klikni na obrázek		Potvrzení firmy Kříž a Svoboda v Pardubicích o zaměstnání Karla Řepy Pardubice, 1920, 21. říjen Soukromá sbírka
Pro náhled klikni na obrázek		Závěrečné vysvědčení Karla Řepy na Umělecko-průmyslové škole 1922, 29. červen Soukromá sbírka
Pro náhled klikni na obrázek		Rýsovací souprava arch. Karla Řepy a po jeho smrti i syna Miroslava Soukromá sbírka
Pro náhled klikni na obrázek		Školní kresba „pátečnice“ na Umělecko-průmyslové škole v Praze 1919 Soukromá sbírka
Pro náhled klikni na obrázek		Návrh školy v Ohrazenicích Karel Řepa, 1934 Fotografie Soukromá sbírka
Pro náhled klikni na obrázek		Návrh funkcionalistické administrativní budovy Karel Řepa, 30. léta 20. století Fotografie Soukromá sbírka
Pro náhled klikni na obrázek		Korespondenční lístek arch. Karla Řepy synovi Miroslavovi s připojeným podpisem prof. J. Plečnika Lublaň, 1947, 28. červenec Soukromá sbírka
Pro náhled klikni na obrázek		Dopisy arch. Karla Řepy svému profesorovi J. Plečnikovi do Lublaně Pardubice, 1949, 1953 Soukromá sbírka
Pro náhled klikni na obrázek		Proslov arch. Návesníka na pohřbu Karla Řepy 1963, 8. března Soukromá sbírka
Pro náhled klikni na obrázek		Návrh novinového stánku a veřejných toalet v Pardubicích Karel Řepa, 1920 Originál, kresba tuší Měřítko neuvedeno Soukromá sbírka
Pro náhled klikni na obrázek		Soutěžní návrh městského divadla v Chrudimi Přední pohled, III. poschodí Karel Řepa, 1930 Plánografický tisk Měřítko 1 : 200 Soukromá sbírka
Pro náhled klikni na obrázek		Plány výstavní síně města Pardubic Karel Řepa, 1948 Plánografický tisk Měřítko 1 : 100 Státní okresní archiv Pardubice, Sbírka map a plánů