Stavba

zpět


Výstavba výstaviště

 

Pro uspořádání výstavy bylo vybráno prostranství okolo pardubického zámku, které se však nacházelo ve velmi neutěšeném stavu. Většinu budoucího výstaviště tvořila silně podmáčená louka se zbytky hráze a zasypaného pernštejnského kanálu v místech dnešní Sukovy třídy. Navíc byl tento prostor každoročně zaplavován vodou z Labe a sloužil i jako rumiště a skládka odpadků. Akciová výstavní společnost oslovila celkem pět architektů a z došlých námětů vybrala návrhy arch. Janáka a arch. Řepy, kteří společně vypracovali projekt úpravy výstaviště. Dalšími projektovými pracemi pak byli pověřeni arch. Řepa, který navrhl pavilony v dolní části výstaviště, a Ing. arch. Potůček, který si vzal na starost pavilony v horní části na terase (s výjimkou pavilonu č. 5 navrženého arch. Řepou).

Začátkem dubna 1930 byly zahájeny práce na úpravě terénu. Byla postavena ochranná hráz u Labe, přečerpávací stanice, provedeno drenážování, zavezeny zbytky kanálu a položeny inženýrské sítě. Celá plocha 29 hektarů budoucího výstaviště byla zbavena drnu a zarovnána. Času nebylo mnoho a práce pokračovaly v rychlém tempu za velkého zájmu veřejnosti, která proměny výstaviště sledovala z promenády na zámeckých valech. Častým hostem na staveništi byl také předseda vlády František Udržal.

Vzhledem k nedostatečně únosnému terénu musely být stavby založeny na dřevěných pilotech, kterých vojáci železničního pluku za necelé dva měsíce do země zarazili přes 3 500. Touto prací se již začaly rýsovat linie pavilonů, které byly od podzimu 1930 jeden za druhým zadávány stavitelům. Napjatý rozpočet velel zadávat práce nejlevnějším oferentům a ze stejného důvodu již nebylo po výtvarné stránce řešeno vnitřní uspořádání jednotlivých expozic. Většina pavilonů byla dřevěné konstrukce s dřevěným šalováním a zvenčí opatřené bílou omítkou. Současně s pavilony se pracovalo na parkové úpravě volných prostranství a na stavbě sportovního stadionu.

Vybudování výstaviště trvalo 14 měsíců, z toho 5 měsíců připadlo na vlastní stavbu pavilonů. Celková zastavěná plocha výstavních a prodejních pavilonů zabírala 14 939 m2. Všechny stavby byly zhotoveny v termínu a mohly tak být včas předány k instalaci expozic, aby v den zahájení výstavy bylo vše již skutečně hotovo a připraveno.


________________________________________________________________________________________________________________________________________________




Pro náhled klikni na obrázek
  

Architekti Karel Řepa a Ferdinand Potůček v době budování výstaviště

cca 1930

Soukromá sbírka




Pro náhled klikni na obrázek


Pozvánka na informační a manifestační schůzi konanou v rámci příprav výstavy

1928

SOkA Pardubice, Výstava tělovýchovy a sportu 1931, inv. č. 12



Pro náhled klikni na obrázek


Památník stavebního odboru, tzv. cancbuch

1929–1931

Soukromá sbírka


 
  


Pro náhled klikni na obrázek


Areál výstaviště v průběhu stavby

1930–1931

Soukromá sbírka

SOkA Pardubice, Sbírka fotografií





Copyright © Státní okresní archiv Pardubice