Značka:

SP – Bárta

Karel Bárta se narodil 31. srpna 1896 v Chocni. Místo a datum úmrtí se nepodařilo zjistit. Pracoval jako učitel. Stal se členem obecního zastupitelstva města Hradce Králové.

Fond byl přijat z Muzea Východních Čech do hradeckého archivu 27. října 1999 ředitelem Petrem Zimmermannem. Soukromá pozůstalost Karla Bárty není zpracována.

Fond je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 4 kartony

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Batěk

Leopold Batěk se narodil 4. října 1857 v Náchodě. Zemřel 15. ledna 1936 v Hradci Králové. Během studií na hradeckém gymnáziu se seznámil s Františkem Ulrichem, pozdějším starostou. Působil jako lékař a zdravotní rada. V roce 1882 se stal metternichovským knížecím lékařem na jejich velkostatku v Plasech u Plzně. V roce 1899 se natrvalo přestěhoval do Hradce Králové a nastoupil na místo vězeňského lékaře ve věznici krajského soudu. Celkem sedmkrát byl zvolen členem městského zastupitelstva. Politicky se hlásil nejprve ke straně realistické, po 2. světové válce k národní demokracii. Právě jako demokrat byl zvolen 1. náměstkem starosty města. Zásluhy L. Baťka o rozvoj města jsou nepřehlédnutelné, zejména v oblasti kulturní a zdravotnické. Významně podporoval městské Klicperovo divadlo. V roce 1905 se spolupodílel na vzniku Divadla sdružených měst východočeských. Jako radní zodpovědný za zdravotní referát sestavil tzv. Mléčný řád, upravující nevyhovující hygienické podmínky pro pouliční prodej mléka. V roce 1910 prosadil zřízení poradny pro matky a kojence, jednalo se o první instituci svého druhu v někdejším Rakousku Uhersku. Za své zásluhy byl oceněn řadou čestných titulů a vyznamenání.

Do SOkA HK byla soukromá pozůstalost předána z hradeckého muzea, a to postupně v letech 1955 a 1967. Archiválie převzal tehdejší ředitel archivu Leoš Rejmánek a zpracoval je Petr Grulich v roce 1998.

Část pozůstalosti se nachází v Muzeu Východních Čech v Hradci Králové.

3 fotografie

Současný stav uspořádání a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro kulturní a zdravotní obraz regionu

Edice a literatura:

Rodr, J., Škopek, J.: Lidé hradeckého spektra. Díl 1. TOPS, Hradec Králové, 1994.

Značka:

SP –Beer

Rudolf Beer se narodil 27. března 1889 v Hradci Králové. Zde také 10. listopadu 1963 zemřel. Byl majitelem stavebního, strojního a uměleckého zámečnictví a ve městě provozoval zámečnickou živnost.

Soukromá pozůstalost R. Beera byla vyčleněna z varií archivářem Janem Čížkem, a to 27. března 1998. Fond není zpracován.

Soukromá pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 2 úřední knihy a rukopisy

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP - Brukner

Jaroslav Brukner se narodil v roce 1885. Zemřel v roce 1958. Působil jako učitel na gymnáziu v Novém Bydžově. Později se stal jeho ředitelem. Současně působil jako kulturní pracovník a spisovatel. Z historie ho nejvíce zajímaly dějiny Nového Bydžova. Od konce dvacátých let 20. století se J. Brukner spolu s ostatními regionálními nadšenci snažil uspořádat velkou novobydžovskou výstavu. Kvůli finančním problémům byl celý projekt uskutečněn až v roce 1934, kdy se konala tzv. Výstava kraje novobydžovského (29. června – 15. července). Cílem a úkolem výstavy bylo poukázat na to, jakým způsobem a jakou měrou přispěl novobydžovský kraj do kulturní, hospodářské, vědecké a společenské oblasti celého národa. Jaroslav Brukner odpovídal za vytvoření výstavních katalogů a za prodej dalších publikací.

Za hradecký archiv převzal fond 26. února 1969 Jan Wipler. V roce 2001 ho zpracovala Veronika Vyčichlová.

Fond byl původně uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Poté byl převezen do Svobodných Dvorů. Od roku 1991 je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 4 kartony

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

SOkA HK, Archiv města Nový Bydžov. Pamětní kniha. Díl II, z let 1933 – 1970, č. 244, s. 90 – 96.

Značka:

SP – Cavais

Rodina Cavaisů pocházela z Hradce Králové. V pozůstalosti jsou uloženy dokumenty těchto členů rodiny – F. X. Cavais, Josef Cavais st. a Josef Cavais ml. Mnoho se o rodině a jejích příslušnících neví. Pouze to, že nejstarší z členů F. X. Cavais byl městským radním v Hradci Králové a zemřel v roce 1884. Josef Cavais st. patřil k uznávaným hradeckým občanům a zemřel v roce 1863. Josef Cavais ml. působil jako lékárník a zemřel v roce 1893.

Do hradeckého archivu převzal rodinnou pozůstalost tehdejší ředitel Leoš Rejmánek v roce 1955. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 2 krabice

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka :

SP – Čapek

Antonín Čapek se narodil 28. prosince 1885 v Žernově. Datum a místo úmrtí se nepodařilo zjistit. V Hradci Králové působil jako soudní znalec a geometr.

Pozůstalost A. Čapka byla hradeckým muzeem předána 27. října 1999 a převzal ji ředitel Petr Zimmermann. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Rozsah fondu:

Počet evidenčních jednotek: 6 kartonů

Současný stav uspořádání a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka :

SP – Čapek

Jan Čapek se narodil 26. března 1935 v Hradci Králové. Zemřel v únoru 1981 tamtéž. Působil jako státní notář.

Do roku 1995 byl fond součástí pozůstalosti A. Doubravy. SOkA HK převzal SP – Čapek 30. srpna 1995 od Okresního úřadu.

Rozsah fondu:

1 fotoalbum

Současný stav uspořádání a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Červený

Rodina Červených je považována za průkopníka výroby některých dechových nástrojů v Čechách. Zakladatel slavného jména rodu Václav František Červený se narodil 27. září 1819 v Dubči u Běchovic. Zemřel 19. ledna 1896 v Hradci Králové. Již v chlapeckém věku se u něj projevil hudební talent. Vynikal především ve hře na klarinet a trubku. Předtím, něž se natrvalo usadil v Hradci Králové, se vyučil nástrojařskému umění u mnoha evropských mistrů. Volba Hradec Králové pro umístění podniku na výrobu hudebních nástrojů, nebyla náhodná. Nacházela se tu pevnost a armádní kapely byly pro výrobce významným odbytištěm. Rokem 1842 začala firma V. F. Červený existovat.

V. F. Červený měl celkem třináct dětí, většina však zemřela ještě v dětském věku. Nástupcem otce ve vedení firmy se měl stát nejstarší syn Jan (nar. 1844), který ale zemřel na choleru v roce 1866. Ve firmě působili i další synové: Otakar (nar. 1850), Jaroslav (nar. 1851), Stanislav (nar. 1854) a Bohumil. Otakar měl od roku 1876 na starosti ruský trh a byl vedoucím pobočky v Kyjevě. Jaroslav byl vyučen nástrojařskému řemeslu a na starosti měl u nástrojů dokončovací a ladící fázi. Stanislav byl také vyučen a zodpovědný byl za počáteční přípravu materiálu a stříhání dílů pro výrobu hudebního nástroje. Bohumil působil jako firemní prokurista. Od roku 1876 se všichni čtyři synové podíleli na chodu rodinného podniku a firma také proto změnila svůj název na V. F. Červený a synové. Rodinný podnik stále vzkvétal. V roce 1880 jej poctil svou návštěvou panovník František Josef I. Po smrti zakladatele rodinného podniku V. F. Červeného, převzali firmu plně jeho synové. I když podnik vyráběl i v nelehkých časech, dokázal se vždy vzchopit a prosperovat. Pomohla tomu také spolupráce s druhým největším výrobcem nástrojů Karlem Šámalem. V roce 1948 byl rodinný podnik Červených znárodněn a začleněn do firmy Amati.

Rodinný archiv Červených byl předán do hradeckého archivu postupně: v roce 1955 z podniku Amati a v roce 1971. Fond SP – Červený zpracoval v roce 1999 Jiří Pavlík.

Původně byl fond uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Od roku 1991 je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

65 fotografií

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Vypovídá o vzniku, chodu a konci velkého rodinného podniku.

Edice a literatura:

Zimmermann, P.: Tlumočníci hudby. Harmonie věků, Praha, 1995, s. 30 – 32.

Značka:

SP- Dědourek

Rodina Dědourkových vlastnila nakladatelství a knihařství v Třebechovicích pod Orebem. Antonín Dědourek se narodil 2. května 1882 v Králce u Českých Budějovic. Zemřel v Třebechovicích pod Orebem 17. prosince 1964. Po vyučení knihařem si v roce 1907 otevřel v Třebechovicích pod Orebem malý krámek s papírenským zbožím a knihařskou dílnu. Nedlouho po založení začala firma prosperovat a Antonín Dědourek mohl firmu zvětšit a dovybavit lepšími stroji. V roce 1914 však musel narukovat k c. k. pěšímu pluku a pokračovat v podnikání mohl až po návratu do Třebechovic po skončení první světové války.

Počátkem třicátých let 20. století přišel do firmy syn Antonína Dědourka - Ladislav (nar. 1912). Měl se stát otcovým nástupcem ve firmě. Znárodňování soukromých podniků, které neminulo bohužel ani rodinný podnik Dědourků v roce 1948, však tyto plány zhatilo. Ladislav Dědourek se stal zaměstnancem státních drah. V roce 1957 se vrátil ke knihám jako vedoucí knihkupectví České katolické charity v Hradci Králové, kde působil do roku 1983. Jeho syn Ladislav, ani dcera Marie, neměli potomky. Když v roce 1984 Marie zemřela a Ladislav o dva roky později, neměl rod Dědourkových přímé potomky.

Fond SP – Dědourek byl 27. října 1999 archivem přijat z hradeckého muzea. Fond převzal ředitel Petr Zimmermann. 11. září 2000 byla provedena delimitace materiálu, vztahující se k soukromé pozůstalosti ze SOA v Zámrsku (1,70 bm). Naopak do SOA v Zámrsku byla převezena část fondu (1,68 bm). Pozůstalost Dědourkových zpracovala Veronika Vyčichlová v roce 2000.

Část fondu, týkající se záležitostí rodinné firmy, je uložena v SOA v Zámrsku.

38 filmů

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Deyl

Václav Deyl se narodil 9. března 1878 v obci Lukavec u Hořic. Zemřel 17. dubna 1961. V letech 1893 – 1897 absolvoval učitelský ústav v Hradci Králové. Jako učitel působil na řadě obecných školách např. v Chodonicích, Dohaličkách, Třesovicích, Praskačce a ve Výravě. V. Deyl se zajímal také o kronikářskou a spisovatelskou činnost. Byl autorem řady fejetonů a rozhlasových relací. Působil také jako režisér místního divadelního spolku. Byl spolupracovníkem redakční rady časopisu Hradecký kraj, který měl v široké veřejnosti probudit historické regionální cítění a povědomí.

28. ledna 1961 byla pozůstalost předána do SOkA HK. Fond předběžně zpracoval v roce 1966 Leoš Rejmánek. Úplně ho zpracovaly Stanislava Svatoňová a Alena Skipalová v roce 1982.

Fond byl uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. V roce 1991 byl přestěhován do objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Rozsah fondu:

Počet evidenčních jednotek: 19 kartonů

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

K dokreslení regionálních dějin z konce minulého století a za 1. republiky z pohledu učitele a spisovatele.

Edice a literatura:

Časopis Hradecký kraj.

Značka:

SP – Domečka

Ludvík Domečka se narodil 2. srpna 1861 v Černovicích (nedaleko Kamenice nad Lipou). Zemřel 27. dubna 1937 v Hradci Králové. Po studiu na jindřichohradeckém gymnáziu, odešel studovat práva na univerzitu v Praze. Po dokončení vysokoškolského studia v roce 1890 se vrátil do rodných jižních Čech, kde se v Třeboni stal notářem. Následovala dvouletá advokátní praxe, kterou absolvoval v Jindřichově Hradci. Do Hradce Králové přišel L. Domečka v roce 1894 a působil zde jako koncipient městského úřadu. V této funkci setrval až do svého odchodu do penze.

Jako archeolog patřil k průkopníkům této vědecké disciplíny. Vedl si záznamy o celé řadě archeologických lokalitách v severovýchodních Čechách. Nebylo jediného archeologického nálezu, který by unikl jeho pozornosti. Nejvíce zajímala Ludvíka Domečku kultura popelnicových polí. V neposlední řadě byl také autorem velikého množství prací, odborných článků, ale také populárních sdělení. Domečkovy příspěvky v časopise Archiv, později přejmenovaném na Hradecký kraj, se týkaly hlavně jeho domény archeologie. V obou časopisech byl členem redakční rady a patřil k hlavním přispívatelům.

Původně se pozůstalost nacházela v Muzeu Východních Čech v Hradci Králové. Předána byla tehdejšímu řediteli Leoši Rejmánkovi. Pouze část fondu byla ponechána muzeu, jako odkaz po bývalém řediteli. Soukromou pozůstalost zpracoval v roce 1998 Petr Grulich.

Fond byl uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. V roce 1991 byl přemístěn do objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

14 fotografií

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Vích, F.: Ludvík Domečka. Personální bibliografie. Hradec Králové, KMVČ, 1979.

Značka:

SP- Dvořák

Gustav Dvořák se narodil 12. června 1881 v Hradci Králové. Datum a místo úmrtí se nepodařilo zjistit. Vystudoval hradecké gymnázium. Působil jako režisér, ochotnický herec, autor divadelních her a teoretik dramatického umění. V roce 1896 nastoupil u hradeckého soudu jako kancelářský pomocník. V soudní službě zůstal až do roku 1938, kdy odešel na odpočinek. To již jako kancelářský asistent. G. Dvořák se významně zasloužil o rozkvět hradecké divadelní scény. V roce 1907 stál u zrodu Dramatického sdružení Tyl. Byl autorem básnické sbírky věnované městu Hradci Králové: Starohradecké siluety 1887 – 1927.

Soukromá pozůstalost G. Dvořáka byla do archivu předána jako součást fondu Dramatického sdružení Tyl 29. září 1969. Dva roky poté byly písemnosti, týkající se osoby G. Dvořáka, vyčleněny a osamostatněny. Vyčlenění z fondu Dramatického sdružení Tyl provedl Leoš Rejmánek. Fond SP – Dvořák zpracovala v roce 1998 Veronika Vyčichlová.

Fond byl původně uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Poté byl v roce 1991 přemístěn do objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 2 kartony

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Benýšková, J., Vích, F.: Literární Hradec Králové. Slovníková příručka, vydala Okresní knihovna v Hradci Králové, Hradec Králové, 1994, s. 33.

Značka:

SP – Eiselt

Jan Nepomuk Eiselt se narodil 26. června 1805 v Praze. Zemřel v roce 1867 v Hradci Králové. Mnoho toho o Eiseltově životě nevíme. Vystudoval chirurgii a porodnictví na Lékařské fakultě v Praze. Od roku 1830 byl městským lékařem v Poličce. O šest let později se stal krajským fyzikem v Táboře. Poté se přestěhoval do Jičína, kde se dokonce stal čestným občanem. V Hradci Králové působil od roku 1855 jako krajský fyzik. Jan Nepomuk Eiselt byl literárně činný. Byl autorem díla Königgrätz in der Vorzeit und Gegenwart.

V roce 1955 převzal fond z místního muzea tehdejší ředitel archivu Leoš Rejmánek. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Benýšková, J., Vích, F.: Literární Hradec Králové. Slovníková příručka, vydala Okresní knihovna v Hradci Králové, Hradec Králové, 1994. s. 35.

Značka:

SP – Fořt

Karel Fořt se narodil 7. února 1881. Místo a datum úmrtí se nepodařilo zjistit. Zde působil jako technický rada ředitelství státních drah v Hradci Králové.

Fond převzal z hradeckého muzea do archivu 27. října 1999 ředitel Petr Zimmermann. Soukromá pozůstalost není zpracována.

Fond je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 2 kartony

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Haller

O životě Alexadra Hallera prakticky nic nevíme. Pouze to, že byl účastníkem boje za svobodu v roce 1945.

Soukromou pozůstalost Alexandra Hallera převzal ředitel archivu Petr Zimmermann z hradeckého muzea 27. října 1999. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP - Hartman

Josef Hartman se narodil 15. srpna 1921 v Lovčicích. Zemřel 8. ledna 1991 v Chlumci nad Cidlinou. Od roku 1951 působil jako městský, později jako okresní archivář v pobočce SOkA HK na zámku v Chlumci nad Cidlinou.

Dále pracoval v odboru výstavby při MěNV. Jeho zájmem byla historie rodné vesnice Lovčic a historie vlastního rodu, jehož rodokmen vypracoval až do roku 1706. Hartmanovou zásluhou jsou zpřístupněny mnohé fondy města Chlumce nad Cidlinou. Za svoji veřejně prospěšnou činnost byl oceněn čestnými vyznamenáními a medailemi.

Fond zpracoval sám Josef Hartman a odevzdal SOkA HK v červnu 1989.

Původně byl fond uložen v depozitáři v Chlumci nad Cidlinou. Později byl převezen do objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

7 kartonů

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Podle samotného původce je pozůstalost cenná zejména pro podrobné místopisné údaje, které J. Hartman sbíral celý život (např. detailní informace o dnes již zaniklých mlýnech v regionu)

Edice a literatura:

Zimmermann, P.: Josef Hartman šedesátníkem. In: Okresní archivy Východočeského kraje, SOA Zámrsk, 1983.

Značka:

SP – Held

Jan Theobald Held patřil k východočeským rodákům, narodil se v Třebechovicích pod Orebem v roce 1770. Zemřel v Praze v roce 1851. J. T. Held působil jako děkan lékařské fakulty. Byl považován za významného kulturního činitele v době národního obrození.

Soukromá pozůstalost byla předána do hradeckého archivu v roce 1957 a převzal ji tehdejší ředitel Leoš Rejmánek. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

1 krabice

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Staré Třebechovice

Značka:

SP – Hiršl

Jindřich Hiršl se narodil 22. ledna 1928 v Kasalicích. Datum a místo úmrtí se nepodařilo zjistit. V Hradci Králové působil jako vědec a vynálezce v oboru elektrotechniky.

Soukromá pozůstalost Jindřicha Hiršla byla do archivu předána hradeckým muzeem 29. října 1999 a převzal ji ředitel Petr Zimmermann. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Holý

Karel Holý se narodil 28. prosince 1894 na Ukrajině. Zemřel 5. května 1981 v Těchlovicích. Karel Holý byl ruským legionářem.

Soukromou pozůstalost Karla Holého předal syn Karel Holý ml. do hradeckého archivu 27. října 1999 a převzal ji archivář Jaroslav Šůla. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Hudcovi

Rodina Hudců pocházela z Třebechovic pod Orebem. Josef Hudec se narodil 15. března 1842 v Třebechovicích pod Orebem. Zemřel v Hradci Králové 22. listopadu 1889. Po studiích na umělecko průmyslové škole ve Vídni absolvoval studijní pobyt v Paříži. Právě studijní cesta do Francie inspirovala J. Hudce k založení školy pro učně. Již v roce 1874 začala v Třebechovicích existovat průmyslová škola pro vzdělání učňovského dorostu. Za zásluhy o vznik instituce byl Josef Hudec jmenován jejím ředitelem. Škola se později začala specializovat na umělecké zámečnictví.

Josef Hudec měl šest dětí, z nichž nejstarší byl Antonín, který se narodil v roce 1870 v Třebechovicích pod Orebem. Zemřel 15. září 1950 v Hradci Králové. A. Hudec následoval svého otce a stal se zněj také učitel. Nejprve na reálné škole v Kolíně, později v Praze. Od roku 1901 působil v Hradci Králové. Za léta své pedagogické činnosti vychoval řadu významných a slavných umělců, mezi které patřili např. Bohumil Kubišta, Josef Šíma a Karel Meisner.

Do archivu předala rodinnou pozůstalost 16. července 1985 dcera Antonína Hudce Věra Kratochvílová. Fond převzal ředitel Petr Zimmermann. Při inventování bylo respektováno původní třídění, které provedla V. Kratochvílová. Fond zpracovala v roce 1985 Milena Lenderová.

Část pozůstalosti se nachází v Městském muzeu v Třebechovicích pod Orebem, kam jej předala V. Kratochvílová.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Výroční zprávy Reálky v Hradci Králové. Školní rok 1901 – 1931.

Značka:

SP – Huňáček

Josef Huňáček se narodil v roce 1881. Zemřel v Hradci Králové 30. června roku 1947. Působil jako odborný učitel. Amatérsky se věnoval divadlu. V hradeckém divadelním spolku Klicpera působil jako režisér a ochotnický herec.

Fond byl do archivu převzat tehdejším ředitelem archivu Leošem Rejmánkem 20. října 1959. Pozůstalost J. Huňáčka není zpracována.

Fond je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 2 kartony

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Chalupovi + Roštlapilovi

Jedná se o rodinnou pozůstalost rodů Chalupů a Roštlapilů, které se spojily v roce 1901 sňatkem Františka Chalupy a Anny Roštlapilové. František Chalupa pocházel z Kuklen, kde se narodil 24. dubna 1875. Po studiu na hradeckém gymnáziu absolvoval tříletý kurz veterinární medicíny. Po jeho zdárném ukončení nastoupil v roce 1888 na veterinární praxi. Po sňatku s Annou Roštlapilovou odešel do Kostelce nad Orlicí, kde již zůstal natrvalo. Působil jako rada ministerstva zemědělství. Byl považován za významného znalce chovu koní a jeho služby využíval i rod Kinských a Šternberků. Byl pracovníkem Zemského svazu družstev a spolků pro chov těžkého teplokrevného koně. V roce 1907 František Chalupa požádal o udělení živnostenského listu pro provozování výroby sodové vody a šumivých nápojů. Žádosti bylo vyhověno, a tak vznikla rodinná sodovkárna. Později převzala rodinný podnik dcera Vlasta.

Rodina Roštlapilových, ze které pocházela manželka F. Chalupy Anna, vlastnila v Kostelci nad Orlicí hotel. Po smrti Františka Roštlapila v roce 1920, otce Anny Chalupové, převzal správu hotelu jeho syn Ferdinand Roštlapil. Byl v tomto oboru vyučen. Podařilo se mu podnik rozvinout a zanedlouho vykoupit podíly ostatních sourozenců. Ferdinand Roštlapil však zemřel brzy - v roce 1928. Zanechal po sobě nemalé dluhy. Jediným řešení, jak je splatit, byla dražba rodinného hotelu. Proběhla 28. června 1929 a provedl ji švagr Ferdinanda František Chalupa, který byl určen opatrovníkem pozůstalosti a měl v projednávání dalších záležitostí, týkajících se rodinného hotelu v Kostelci nad Orlicí, plnou moc.

18. října 1971 předala do hradeckého archivu rodinnou pozůstalost Marie Chalupová a převzal ji archivář Jan Wipler. V roce 1999 fond zpracovala Veronika Vyčichlová. Ve stejném roce také proběhla delimitace materiálu z fondu SP – Chalupovi a Roštlapilovi do SOA v Zámrsku, Jednalo se o 0,11 bm materiálu, který se vztahoval k rodinné sodovkárně.

Původně byl fond uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Poté byl přemístěn do depozitáře ve Svobodných Dvorech. Od roku 1991 je fond uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

62 filmů

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Benýšková, J., Vích, F.: Literární Hradec Králové. Slovníková příručka, vydala Okresní knihovna v Hradci Králové, Hradec Králové, 1994, s. 58.

Značka:

SP – Christenovi

Původcem soukromé pozůstalosti je rodina Christenových, která měla původ ve východních Čechách. Hynek Christen pocházel ze Žamberka, kde se narodil v roce 1804. Zemřel v roce 1888 v Hradci Králové. H. Christen byl od roku 1831 zaměstnán v královéhradeckém důchodenském úřadu jako účetní zádušní a sirotčí pokladny. Manželka Františka Christenová, rozená Doležalová, se narodila na předměstí Hradce Králové v Pouchově v roce 1809. Zemřela v roce 1894. Narodily se jim dvě dcery – Johana a Františka. Johana Christenová se narodila v roce 1833 v Hradci Králové a zde také zemřela v roce 1894. Zůstala svobodnou a byla soukromnicí. Její sestra Františka se narodila v Hradci Králové v roce 1836 a zde zemřela v roce 1910. Stejně jako její sestra se také nikdy neprovdala a také se věnovala soukromému obchodu.

V roce 1973 vyčlenil fond rodiny Christenových tehdejší ředitel archivu Leoš Rejmánek ze sbírky varií. V roce 2000 fond zpracovala Veronika Vyčichlová.

Pozůstalost byla původně uložena v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Později byla přemístěna do Svobodných Dvorů. Fond je nyní uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

1 karton

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Kafka

František Kafka se narodil 5. prosince 1908 v Louňovicích pod Blaníkem. Zemřel 22. listopadu 1991 v Praze. Rodina Kafkových se brzy po jeho narození přestěhovala do Divišova u Benešova. Kafka navštěvoval hradecké gymnázium, brzy však přešel na obchodní akademii. Po maturitě odešel na právnickou fakultu pražské univerzity, kterou úspěšně dokončil v roce 1933. Následujících pět let působil jako advokátní koncipient. Poté si založil vlastní advokátní kancelář. Během druhé světové války se zapojil do odboje, byl zatčen a vězněn. Po skončení války odešel pracovat na ministerstvo průmyslu, kde působil jako úředník v letech 1945 – 1954. František Kafka byl literárně činný. Napsal řadu děl, mezi která patří Barva Paříže, Vánoční legenda z ghetta nebo Žíznivá poutnice. Byl také autorem románů např. Tajemství emulze, Krutá léta a Večeře s vrahem.

Soukromá pozůstalost Františka Kafky byla do archivu předána hradeckým muzeem 29. října 1999 a převzal ji ředitel Petr Zimmermann. Fond v roce 2001 zpracovala Veronika Vyčichlová .

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Benýšková, J., Vích, F.: Literární Hradec Králové. Slovníková příručka, vydala Okresní knihovna v Hradci Králové, Hradec Králové, 1994, s. 69 – 70.

Značka:

SP – Kalivoda

Karel Kalivoda se narodil 7. října 1870 ve Vysočanech u Nového Bydžova. Zemřel 16. dubna 1939. Pracoval jako řídící učitel na školách v Kuklenách, Statině a na jiných školách v regionu.

Soukromá pozůstalost Karla Kalivody byla do hradeckého archivu předána synem Karlem Kalivodou ml. a převzal ji ředitel Petr Zimmermann. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Khun

Karel Khun se narodil 14. října 1866 v Pecce u Nové Paky. Zemřel 12. prosince 1921 v Chlumci nad Cidlinou. Byl katolickým knězem, později také děkanem, kronikářem a historikem města Chlumce nad Cidlinou. Po absolvování gymnázia v Jičíně odešel do bohosloveckého semináře v Hradci Králové, kde byl 13. července 1890 vysvěcen na kněze. Deset let působil v Chlumci nad Cidlinou jako kaplan. V roce 1901 zemřel dosavadní chlumecký děkan Horáček a právě Karel Khun se stal jeho nástupcem. Největší zásluhy měl na sepsání dějin města Chlumce nad Cidlinou. Jako nadšený laický badatel prošel řadu významných archivů a pořídil mnoho zápisků, týkajících se dějin Chlumce. Zemřel dříve, něž je však stačil publikovat. Literárního odkazu se ujal jeho bratr František, který byl děkanem ve Světlé nad Sázavou. Jednal o odkazu svého bratra s městskou radou a ta pověřila Leopolda Nováka, učitele ve výslužbě, aby sepsal na základě Khunových zápisků dějiny města Chlumce nad Cidlinou. Na náklad města byly tyto dějiny vydány v roce 1932 pod názvem Dějiny a kulturní obraz Chlumce nad Cidlinou.

V roce 1962 byl fond Karla Khuna oddělen z varií archivu města Chlumce nad Cidlinou, a to tehdejším ředitelem Leošem Rejmánkem. V roce 2000 fond zpracovala Veronika Vyčichlová.

Fond Karla Khuna byl původně uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Poté byl převezen do Svobodných Dvorů. Nyní je pozůstalost uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

1 kresba

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Khun, K., Novák, L.: Dějiny a kulturní obraz města Chlumce nad Cidlinou, Chlumec nad Cidlinou, 1932.

Značka:

SP – Klumpar st.

Jan Květoslav Klumpar se narodil 5. května 1826 v Chrasti u Chrudimi. Zemřel 11. června 1909 v Hradci Králové. Literární a hudební vzdělání se u něho začalo projevovat už na místní farní škole, a to za významné podpory učitele Jana Nepomuka Filcíka. Poté odešel J. K. Klumpar na gymnázium do Hradce Králové, kde jej velice ovlivnil profesor V. K. Klicpera. V letech 1847 – 1848 absolvoval na pražské univerzitě obor filozofii. Po ročním pobytu v Hradci Králové se Klumpar rozhodl vrátit do Prahy, kde se zabýval studiem slovanských jazyků, s vydatnou pomocí F. L. Čelakovského.

Zastupitelstvo jej pověřilo sepsáním královéhradeckých dějin a dostal také důvěru pokračovat v kronice psané V. K. Klicperou. Klumpar byl velice činný na poli spisovatelském. Vytvořil dvě učebnice latiny, řadu historických a literárních statí a byl také autorem mnoha článků v regionálních i celostátních periodicích. Tiskem byla vydaná i jeho sbírka básní Listy vděčnosti, lásky a přátelství.

Fond SP – J. K. Klumpara byl převzat z hradeckého muzea a gymnázia v roce 1960 Leošem Rejmánkem. Soukromou pozůstalost v roce 1999 uspořádala Veronika Vyčichlová.

Fond byl původně uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Poté byl přemístěn do Svobodných Dvorů. Nyní se nachází v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 6 kartonů

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Benýšková, J., Vích, F.: Literární Hradec Králové. Slovníková příručka, vydala Okresní knihovna v Hradci Králové, Hradec Králové, 1994, s. 76.

Značka:

SP – Klumpar ml.

Otakar Klumpar se narodil 25. února 1860 v Uherské Skalici. Zemřel 3. prosince 1915 v Hradci Králové. Brzy se rodina Klumparových přestěhovala ze Slovenska do Jindřichova Hradce a v roce 1867 do Hradce Králové. Po ukončení studia na hradeckém gymnáziu, odešel studovat do Prahy medicínu. V roce 1884 se stal externím lékařem na chirurgickém oddělení MUDr. Weise v Praze. Poté následovalo místo druhého lékaře v moravské zemské nemocnici a ústavu pro choromyslné v Brně. Krátce působil jako porodník v Praze. Okresním lékařem v Sobotce se stal v roce 1886. Dva roky poté se stal soukromým lékařem v Hradci Králové. Do roku 1906 byl primářem okresní nemocnice v Hradci Králové.

Soukromá pozůstalost O. Klumpara byla převzata do archivu z hradeckého muzea v roce 1960 a převzal ji Leoš Rejmánek. Fond SP – Klumpar ml. uspořádala v roce 1999 Veronika Vyčichlová.

Fond byl původně uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Poté byl přemístěn do Svobodných Dvorů. Od roku 1991 se nachází v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

1 film

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Rodr, J., Škopek, J.: Lidé hradeckého spektra. Díl 1, TOPS, Hradec Králové, 1994.

Značka:

SP – Koleš

Vilém Koleš se narodil 27. května 1869 v Třebechovicích pod Orebem. Zde také zemřel 2. srpna 1944. V Třebechovicích u mistra Zemánka se vyučil krejčím. Po obdržení výučního listu v roce 1886 odešel na praxi do Prahy. Zde se stal členem Jednoty katolických tovaryšů a v rámci ní pořádal řadu přednášek a schůzí. V roce 1894 se stal členem redakce, která vydávala sborník Vlast a v jejíž čele stál Tomáš Škrdl. Právě on významně ovlivnil V. Koleše a prakticky jej získal pro svět historie a literatury.

Samostatně vydal díla Bratři orebští – jejich účast v husitském hnutí a katolicizmu, Třebechovické kroniky, starobylé i novější, smutné i veselé, a nebo U nás po Bílé Hoře. Vilém Koleš byl také členem obecního zastupitelstva a městské rady. Na sklonku svého života byl jmenován obecním kronikářem.

Soukromá pozůstalost Viléma Koleše byla předána do archivu z hradeckého muzea 27. října 1999 a převzal ji ředitel Petr Zimmermann. V roce 2000 fond uspořádala Veronika Vyčichlová.

Fond je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

14 filmů

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Dvě výročí Viléma Koleše. In: Třebechovické haló. Zpravodaj města Třebechovice pod Orebem, č. 2, 1994, s. 7.

Značka:

SP – Kolomazníková

Hedvika Kolomazníková se narodila v roce 1889. Datum smrti není známo. Zabývala se filozofií a historií. Nejprve jako samouk, poté v letech 1936 – 1939 absolvovala dálkové studium na pařížské Sorbonně. Profesorský diplom získala až v roce 1948, a to kvůli okupaci. Hedvika Kolomazníková přeložila několik knih týkajících se francouzských dějin. Byla ale také překladatelka filozofických děl, mezi nejznámější patří spisy Voltaire. O Hedvice Kolomazníkové toho víme velice málo. Byla vdána za ing. Vladimíra Kolomazníka (1889 – 1959). Spolupodílel se na odborných překladech.

Soukromá pozůstalost H. Kolomazníkové byla předána do pobočky SOkA HK v Chlumci nad Cidlinou. Poté byl fond převezen do muzea v Hradci Králové. Po té byla pozůstalost předána Petru Zimmermannovi a začleněna do fondů a sbírek hradeckého archivu. V roce 2000 fond SP – Kolomazníková zpracovala Veronika Vyčichlová.

Fond je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Kořínek

Josef Kořínek se narodil 4. ledna 1861 v Jindřichově Hradci. Zemřel 22. srpna 1924 v Hradci Králové. Na Filozofické fakultě UK studoval klasickou filologii a těsnopis. Po úspěšném dostudování odešel vyučovat na gymnázia do Opavy, Pelhřimova a Jindřichova Hradce. V letech 1911 – 1923 působil jako ředitel gymnázia v Hradci Králové. Zde také vyučoval klasické jazyky a těsnopis. Kořínek byl autorem několika učebnic latiny.

V roce 1960 převzal soukromou pozůstalost do archivu tehdejší ředitel Leoš Rejmánek z hradeckého muzea. V roce 2001 jej zpracovala Veronika Vyčichlová.

Fond byl původně uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Poté byl přemístěn do Svobodných Dvorů. Pozůstalost je nyní uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 3 kartony

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Wipler, J.: Výroční zpráva Gymnasia Hradec Králové. 1924/25 – nekrolog.

Značka:

SP – Kosek

Miroslav Kosek se narodil 19. září 1903 v Hradci Králové. Zde také zemřel 5. července 1970. Miroslav Kosek se vyučil několika oborům. Nastoupil na místo zámečníka v Umělecko strojnickém závodě pro kovové práce v Hradci Králové. V roce 1931 odešel dobrovolně do Podkarpatské Rusy, kde pracoval jako samostatný manipulant transformační stanice a dálkové rozvodny. Na svoji žádost se však po roce vrátil do Čech. Po té se věnoval cestování. Procestoval deset evropských zemí. Ze svých cest pořizoval výpisky a poznámky, které pak sloužily jako podklad pro přednášky a novinové příspěvky. V roce 1949 byl zatčen a odsouzen k deseti letům vězení. Veškerý majetek mu byl zabaven. Miroslav Kosek byl předčasně propuštěn 2. října 1967 po osmi letech strávených ve vězení. V letech 1958 – 1967 pracoval u Východočeských energetických závodů.

Fond převzal z hradeckého muzea 27. října 1999 ředitel Petr Zimmermann. Soukromou pozůstalost zpracoval v roce 2001 Jan Košek.

Fond je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

3 kresby

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Košťál

Josef Košťál se narodil 7. listopadu 1851 v Nedělištích u Hradce Králové. Zemřel 16. října 1920 v Praze. V letech 1864 – 1873 absolvoval gymnázium v Hradci Králové. Poté odešel na studia do Prahy, kde vystudoval filologii a češtinu. Působil jako gymnazijní profesor. Mezi jeho hlavní zájmy patřilo sbírání národopisných zvyků a lidových rčení. Dále ještě působil na školách v Praze a v Novém Bydžově.

Do hradeckého archivu předal soukromou pozůstalost J. Košťála 14. ledna 1954 Dr. O. Košťál. SP – Košťál není zpracována.

Fond je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 krabice

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Benýšková, J., Vích, F.: Literární Hradec Králové. Slovníková příručka, vydala Okresní knihovna v Hradci Králové, Hradec Králové, 1994, s. 82.

Značka:

SP – Kotlant

Jan Kotlant se narodil 13. září 1867. Datum a místo úmrtí se nepodařilo zjistit. V Holohlavech u Hradce Králové působil jako rolník. Zapojoval se také do politiky. Byl zemským poslancem za Královédvorsko. Byl uznávaným odborníkem Zemské rady království českého. Stal se také členem několika zemědělských spolků a podniků.

V roce 1961 převzal Leoš Rejmánek pozůstalost Jana Kotlanta z pobočky Okresního archivu ve Smiřicích. Fond není zpracován.

SP – Kotlant je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 2 kartony

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP - Králkovi

Rodina Králkových pocházela z Třebechovic pod Orebem, kde od roku 1884 vlastnila lékárnu. Písemnosti uložené v rodinné pozůstalosti se týkají pouze užší části rodiny: otce (1849 – 1916), matky Antonie, rozené Těšíkové, syna Zdeňka (1882 – 1940) a dcery Marie (1892 – 1975). Bohužel toho o rodině Králkových mnoho nevíme.

Soukromá pozůstalost rodiny Králků byla do hradeckého archivu přijata 13. února 1976 a převzal ji archivář Jan Wipler. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

24 fotografií

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Kryštof

František Kryštof se narodil 29. března 1891 v Týništi nad Orlicí. Zemřel 20. února 1960 v Hradci Králové. V roce 1901 nastoupil na hradecké gymnázium, kde stal členem skupiny Mansarda. Jednalo se o karetní, kabaretní, čtenářskou, sebevzdělávací, výletnickou a všeobecně vzdělávací společnost. Poprvé také v rámci této skupiny uveřejňuje některá svá literární díla – především parodie a žertovné zpěvohry. Po ukončení středoškolského studia odešel na Právnickou fakultu UK v Praze. Po dvou semestrech však školu opustil. V roce 1910 byl jako tzv. jednoroční dobrovolník odveden, propuštěn byl v září 1911.

Odešel do Hradce Králové, kde nastoupil v národním podniku Pragolak. Stále byl literárně činným, ale již tvořil pod jménem své manželky Jiřiny Šupkové. Plně rehabilitován byl až rozsudkem krajského soudu v Ostravě v roce 1990.

Pozůstalost F. Kryštofa do archivu předal Jan Wipler v roce 1990. Fond převzal ředitel Petr Zimmermann. SP – Kryštof zpracoval Petr Grulich v roce 2000.

Fond je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

3 alba

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Pichlík, K., Klípa, B., Zabloudilová, J.: Českoslovenští legionáři 1914 – 1920. Praha, Mladá Fronta, 1996.

Značka:

SP – Kubálek

Josef Kubálek se narodil 13. prosince 1876 ve Svídnici ve východních Čechách. V Hradci Králové zemřel v roce 1968. Absolvoval učitelský ústav v Jičíně a poté složil ještě několik dílčích zkoušek, aby byl plně kvalifikovaný. První učitelské místo dostal v Řítonicích, dále pobýval v Jičíně, Holicích a v Hradci Králové. Působil zde na cvičné škole v letech 1903 – 1923. Potom odešel do Prahy.

Mnoho času strávil studijními cestami v cizině. Své zkušenosti z pobytů v Lipsku a Berlíně poté uplatňoval i u nás. Byl autorem několika didaktických příruček a souborné práce Výzkum dětí ve třídě elementární. O jeho pedagogickém nadšení svědčí i to, že po několik let vydával pro svou třídu tzv. Malé noviny, ze kterých se mohli jeho žáci dozvědět nejrůznější zajímavosti z regionu.

V roce 1953 a 1966 získal archiv soukromou pozůstalost po J. Kryštofovi. Fond převzal tehdejší ředitel Leoš Rejmánek. V roce 1999 SP – Kryštof zpracovala Veronika Vyčichlová.

Fond byl původně uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140, poté byl přemístěn do Svobodných Dvorů. V roce 1991 byl přestěhován do objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

1 fotografie

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Ottův slovník naučný nové doby. Dodatky k velikému Ottovu slovníku naučnému. Díl třetí, svazek druhý, Praha, nakl. J. Otto, 1935, s. 945.

Značka:

SP – Lahůlek

Miloslav Lahůlek se narodil 7. prosince 1895. Zemřel 20. června 1973 ve Svobodných Dvorech. Středoškolské vzdělání získal na gymnáziu v Hradci Králové. Působil jako odborný učitel. Mezi jeho zájmy patřilo psaní básní a veršů.

Soukromá pozůstalost Miloslava Lahůlka byla do archivu předána Janu Wiplerovi 30. prosince 1973. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 3 kartony

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Macák

Jaroslav Macák se narodil 26. října 1877 v Hradci Králové. Zemřel tamtéž 12. dubna 1903. Po absolvování hradeckého gymnázia vystudoval práva na pražské univerzitě. Věnoval se spisovatelské a žurnalistické činnosti. Publikoval články, fejetony a úvahy v regionálních i  celostátních periodicích. Byl novinářem v Hlasu, v Čase a v Nezávislých textech. Věnoval se také divadlu - jako ochotnický herec a autor řady her. Nejprve byl členem studentského ochotnického spolku Dobroslav a později působil v divadelní skupině Jednota Klicpera. Mezi nejznámější divadelní hry J. Macáka patří Zákony, Mezi životy, Jarní stíny nebo Bez odpovědi.

V roce 1930 darovala paní Novotná, manželka školního rady, pozůstalost hradeckému muzeu.  Fond do archivu převzal ředitel Leoš Rejmánek. Fond SP – Macák zpracovala v roce 2001 Veronika Vyčichlová.

Původně byl fond uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Poté přemístěn do Svobodných Dvorů. Od roku 1991 je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

1 album

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Novotný, K.: Doslov. In: Macák J.: Práce novinářské. Beletrie, Hradec Králové, 1904, s.73.

Značka:

SP – Mádrovi

Rodina Mádrových patřila k východočeským prvorepublikovým hostinským živnostníkům. Tradice jejich živnosti se datuje od 19. století. Jan Mádr se narodil v roce 1878 v Hradci Králové. Zemřel v roce 1928. V roce 1900 absolvoval Vyšší obchodní školu v Hradci Králové a už od roku 1908 pracoval jako hostinský v rodinném podniku.

Nedlouho po nástupu do ostravské nemocnice se J. Mádrová vdala za ing. Josefa Čeřovského. Spolu se také v roce 1951 přestěhovali z Ostravy do Hradce Králové. Jarmila Čeřovská zde získala místo v Okresní nemocenské pojišťovně. Oba manželé Čeřovští zemřeli v devadesátých letech 20. století. Jejich manželství bylo bezdětné a proto rod Mádrových zanikl.

Do archivu předal pozůstalost rodiny Mádrových finanční referát Okresního úřadu v Hradci Králové, který měl na starosti likvidaci pozůstalosti Jarmily Čeřovské. Fond převzal ředitel Petr Zimmermann v roce 1997. SP – Mádrových zpracovala v roce 1999 Veronika Vyčichlová.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici. č.p. 695.

240 fotografií

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Machač

Rudolf Machač se narodil 18. dubna 1888 v Libranticích u Hradce Králové. Zemřel 18. června 1957. Po studiích nastoupil do firmy Klemsa a spol. v Brně. O čtyři roky později se přestěhoval do Hradce Králové a stal se prokuristou nově založené Agrární záložny. Zanedlouho se stal v záložně ředitelem a setrval zde až do roku 1948. Rudolf Machač byl vášnivý lovec a člen řady mysliveckých a kynologických spolků. Dokonce založil loveckou společnost v Maňovicích. Spolek obhospodařoval lesní honitbu, která byla společnosti pronajata. Byl členem Agrární strany a od roku 1924 zastával post důvěrníka hradecké organizace. Rudolf Machač byl členem více než třiceti spolků a organizací.

Fond předala do archivu v roce 1960 manželka Ludmila Machačová. Převzal ho tehdejší ředitel Leoš Rejmánek. Fond uspořádal v roce 1998 Petr Grulich.

Fond SP – Machač byl původně uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Poté byl přemístěn do Svobodných Dvorů. Od roku 1991 je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

4 kresby

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Mareš

O životě Jaroslava Mareše toho mnoho nevíme. Narodil se v roce 1902. Zemřel v Hradci Králové v roce 1963. Působil jako středoškolský profesor na gymnáziu v Hradci Králové.

Soukromá pozůstalost byla do archivu předána hradeckým muzeem 29. října 1999 a převzal ji ředitel Petr Zimmermann. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Mervart

František Mervart se narodil 2. prosince 1887. Zemřel 25. února 1961. Působil jako profesor v Hradci Králové. Byl nadšeným vlastivědným pracovníkem a také autorem řady vlastivědných příspěvků.

Soukromá pozůstalost byla předána do archivu 4. dubna 1961 a převzal ji tehdejší ředitel Leoš Rejmánek. Fond není zpracován.

Soukromá pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Mikan

Jaroslav Mikan se narodil 15. listopadu 1881 v Chrudimi. Zemřel 28. července 1948 v Praze. Na pražské univerzitě vystudoval historii a geografii. Působil jako učitel na městském dívčím lyceu v Hradci Králové. Byl nadšeným regionálním historikem. Mikanovým zájmem byla také hudba. Od roku 1919 byl jednatelem hradeckého hudebního odboru Osvětového sboru. Působil jako správce hudebních a divadelních památek v Hradci Králové. Jaroslav Mikan byl autorem několika opusů. Zajímal se také o divadlo a výstavní činnost. Z divadelní tématiky byl autorem příspěvků, mezi které patří např. Deset let Hudebního odboru Okresního osvětového sboru v Hradci Králové a Divadla a hudba v Hradci Králové v 1. pol. 19. stol. Sestavil také katalogy k výstavám konaných v Hradci Králové. V roce 1930 Jaroslav Mikan odešel do Prahy, kde již zůstal.

Fond SP – Mikan vznikl z původních sbírek hradeckého archivu. V roce 2001 ho zpracovala Veronika Vyčichlová.

Část pozůstalosti je uložena v Muzeu Východních Čech v Hradci Králové.

1 fotografie

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Benýšková, J., Vích,F.: Literární Hradec Králové. Slovníková příručka, vydala Okresní knihovna v Hradci Králové, Hradec Králové, 1994, s. 106.

Značka:

SP- Mikeš

Adolf Mikeš se narodil 23. prosince 1864 v Hradci Králové. Zemřel v roce 1929. V letech 1885 – 1886 studoval na Pedagogické fakultě Karlo - Ferdinandovy univerzity v Praze. Dále studoval na Akademii výtvarného umění ve Vídni. Brzy však přešel na Ústav přátel církevní hudby. Následovalo studium na pražské konzervatoři, kde po úspěšném zakončení studia pracoval jako profesor hudby. Od roku 1921 plánoval cestu do Ameriky, chtěl zde zůstat a věnovat se hudbě. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu však cestu nikdy neuskutečnil.

Fond byl předán do archivu hradeckým muzeem 24. února 1971 a převzal ho tehdejší ředitel Leoš Rejmánek. V roce 2001 soukromou pozůstalost zpracovala Veronika Vyčichlová.

Pozůstalost byla původně uložena v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Poté byla přemístěna do Svobodných Dvorů. Nyní je fond uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Milota

Josef Milota se narodil 25. dubna 1896. Zemřel 23. ledna 1972. Byl zaměstnán ve statistickém úřadu v Praze. Zajímal o dějiny hudby.

Fond byl do archivu předán 8. prosince 1972 a převzal ho tehdejší ředitel Leoš Rejmánek. Pozůstalost není zpracována.

Fond je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 22 kartonů

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Mladý

Jaroslav Mladý se narodil 17. července 1876 ve Vysokém Újezdu u Karlštejna. Zemřel 10. března 1969 v Hradci Králové. Brzy po jeho narození se rodina Mladých přestěhovala do Svinař u Berouna, kde Jaroslavův otec nastoupil na místní jednotřídní škole jako učitel. V roce 1888 byl Jaroslav Mladý přijat na Akademické gymnázium v Praze. Po ukončení středoškolského studia vystudoval Lékařskou fakultu Karlo - Ferdinandovu univerzity v Praze. Po skončení vysokoškolských studií odešel J. Mladý na vojensko – lékařské učiliště do Vídně. Zde se začal specializovat na oční lékařství.

Po návratu do Čech působil ve vojenských službách ještě tři roky, když zastával postavení náčelníka vojenské záložní nemocnice. Poté odešel do výslužby a stal se soukromým očním lékařem v Hradci Králové. V roce 1950 byla jeho soukromá ordinace zrušena a Jaroslav Mladý se stal lékařem očního odd. Okresního ústavu národního zdraví. V roce 1958 odešel do penze. Obec Svinaře udělila J. Mladému čestné občanství.

11. července 1971 předal fond hradeckému archivu pan Háž. Pozůstalost převzal tehdejší ředitel archivu Leoš Rejmánek. Fond SP – Mladý zpracovala Veronika Vyčichlová v roce 1999.

Původně byl fond uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Poté byl převezen do Svobodných Dvorů. Od roku 1991 se fond nachází v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

25 pohlednic

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Zemřel MUDr. Jaroslav Mladý. In.: Nové Hradecko, r. 11, č. 12, s. 5.

Značka:

SP – Mrha

Datum a místo narození a úmrtí Augustina Mrhy se nepodařilo zjistit. A. Mrha byl vyučen zámečníkem a jako tovaryš navštívil řadu řemeslnických dílen. Potom se usadil v Třebechovicích pod Orebem a založil si vlastní podnik vyrábějící tzv. šubovské a dózické zámky. A. Mrha dokonce vlastnil patent na výrobu visacích zámků. Za své výrobky byl několikrát oceněn. Byl také amatérským básníkem a autorem řady básní, mezi které patří Staré škole, Spadlý list kaštanu, Vysoký Újezd aj. Vytvořil také několik slavnostních proslovů. Spolupracoval s třebechovickými spolky, pro které tvořil básně na objednávku. Jeho jméno se nachází i v pozůstalostech jiných třebechovických občanů, např. Václava Šrámka, Antonína Dědourka či Viléma Koleše. Augustin Mrha měl syna Františka, který se vyučil brašnářem. Stejně jako otec byl i on za své výrobky oceněn. František Mrha byl členem městské rady Třebechovic pod Orebem. Jako ochotník působil také v místním ochotnickém divadle a byl členem místního pěveckého spolku.

Fond SP – Mrha byl vytvořen oddělením písemností týkajících se Augustina a Františka Mrhových, ze soukromé pozůstalosti Viléma Koleše v roce 2000. SP – Koleš převzal do archivu ředitel Petr Zimmermann 27. října 1999 z hradeckého muzea. V roce 2000 ho uspořádala Veronika Vyčichlová.

Fond SP – Mrha je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

6 fotografií

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Novák

Alois Novák se narodil v roce 1910 v Hradci Králové. Zemřel v březnu roku 1977 tamtéž. Působil zde jako vlastivědný pracovník. Zajímal se především o literaturu a každodenní dějiny města Hradce Králové. Od roku 1975 byl vážně nemocen a proto přestal být také literárně činný. Mezi nejrozsáhlejší díla Aloise Nováka patří prozaické texty věnované místům, domům a městským lokalitám Hradce Králové. Jeho práce se týkala také významných hradeckých osobností z nedávné minulosti.

Fond byl předán do hradeckého archivu 5. prosince 1977 na vlastní žádost původce fondu. Pozůstalost převzal tehdejší ředitel archivu Leoš Rejmánek. Soukromou pozůstalost zpracovala Veronika Vyčichlová v roce 2001.

Fond byl původně uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Poté byl přemístěn do Svobodných Dvorů. Pozůstalost je nyní uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Státní okresní archiv Hradec Králové. Sbírka úmrtních oznámení. Alois Novák. 1977.

Značka:

SP - Paclt

Jaromír Paclt se narodil 24. února 1927 v Hradci Králové. Zemřel 11. listopadu 1994 v Praze. Působil jako hudební a literární vědec a kritik.

Soukromá pozůstalost Jaromíra Paclta byla do archivu předána hradeckým muzeem 27. října 1999. Písemnosti převzal ředitel Petr Zimmermann. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 2 kartony

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Pacov

Jan Pacov se narodil 7. července 1920. Zemřel 6. června 1996. Mezi lety 1944/1945 se stal příslušníkem Československé zahraniční armády v někdejším Sovětském svazu.

10. února 1997 předala do archivu soukromou pozůstalost M. Voříšková a převzal ji ředitel Petr Zimmermann. Fond není zpracován.

Pozůstalost Jana Pacova je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Paulus

Vincenc Paulus se narodil 28. února 1840 v Lukavici u Chrudimě. Zemřel 24. července 1913 v Hradci Králové. V letech 1857 – 1858 absolvoval učitelský ústav v Hradci Králové a od roku 1858 nastoupil na své první místo v Hnátnicích na místní farní škole. Následovala učitelská místa na školách v Cuclavi, Miřeticích, Hlinsku, Seči a v Chrasti u Chrudimi. Odtud v roce 1902 odešel do penze do Hradce Králové.

Byl autorem řady studií a publikací, mezi které patří například Obyčeje a pověry z okolí Chrasti v Chrudimsku, Z pamětí města Chrasti v Chrudimsku nebo Památky cechovního města Chrasti v Chrudimsku. V tomto městě se významně podílel na vzniku místního muzea a dovybavil jej také četnými exponáty. V Chrasti se zapojil do komunální politiky a v roce 1890 stal se členem obecního výboru.

Do archivu fond převzal ředitel Petr Zimmermann z hradeckého muzea 27. října 1999. Fond zpracoval Jiří Pavlík v roce 1999.

Soukromá pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

2 kartotéky

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Rodr, J., Škopek, J.: Lidé hradeckého spektra. Díl 2, TOPS, Hradec Králové, 1995.

Značka:

SP – Petrofovi

Rodina Petrofových založila a vlastnila podnik na výrobu klavírů a pianin v Hradci Králové. Patří k nejvýznamnějším podnikatelským rodinám v Čechách. Továrnu a rodinnou tradici založil Antonín Petrof. Narodil se 15. srpna 1839 v Hradci Králové. Zemřel 9. září 1915 tamtéž. Antonín Petrof se vyučil u svého otce Jana truhlářem, který vlastnil malou truhlárnu v Kuklenách. Absolvoval několik zahraničních pobytů, na kterých se stále zdokonaloval ve výrobě klavírů.

V dnešní době zastává funkci ředitele a předsedy představenstva akciové společnosti potomek slavné rodiny ing. Jan Petrof, který je synem Dimitrije Petrofa. J. Petrof vznesl restituční nároky na továrnu.

V letech 1956 – 1957 rodinný fond Petrofových převzal tehdejší ředitel archivu Leoš Rejmánek přímo z továrny. V roce 1999 SP – Petrofů zpracoval Jiří Pavlík.

Fond byl původně uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Od roku 1991 je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

1 obraz

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Rodr, J., Škopek, J.: Lidé hradeckého spektra. Díl 1, TOPS, Hradec Králové, 1994.

Značka:

SP – Pilařovi

Josef Pilař se narodil 18. července 1743. Zemřel 31. ledna 1814. Patřil mezi uznávané hradecké občany. V Hradci Králové působil jako mlynář a tzv. sekerník (odborný řemeslník zabývající se výstavbou technologických částí technických staveb). Mnoho toho o životě Josefa Pilaře nevíme. Pouze to, že byl dvakrát ženatý a byl otcem nejméně tří synů. Nejstarší se jmenoval Václav a narodil se roce 1870. Již v době dospívání vytvořil první vlastní plány mlýnů. Zemřel však velice mladý na zápal plic 10. srpna 1807. Druhorozený Josef se narodil v roce 1793. Zemřel v 29. března 1807 na tzv. nervovou horečku.

Pravděpodobně nejmladší syn František se narodil v roce 1794. Datum a místo úmrtí není známo. Věnoval se otcovu řemeslu a stal se také sekerníkem. Mimo sestavování mlýnských zařízení se také věnoval hodinovým strojům. Ani o životě Františka Pilaře není toho mnoho známo. Pouze to, že byl jednou ženatý a že byl vlastníkem mlýna ve Vrbatově Kostelci, který odkoupil od Františka Kaplana v roce 1832. Během tří let jej však prodal. Poslední zmínka o rodině Pilařových se vztahuje ke dni 27. května 1836, kdy se narodil desátý potomek Františka Pilaře, dcera Aloisie Barbora.

Osobní fond J. a F. Pilařových byl vytvořen z písemností, nacházejících se v původních sbírkách archivu. Dále ještě přibyly písemnosti z hradeckého muzea, které převzal tehdejší ředitel Leoš Rejmánek v letech 1966, 1970 a 1973. V roce 1998 převzal další materiály, týkající se Pilařových, Petr Grulich z Okresního muzea v Chrudimi. SP – Pilařovi zpracoval Petr Grulich v roce 1998.

Fond byl původně uložen ve depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Od roku 1991 se nachází v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

12 plánů

a přístupnosti fondu:

Částečně přístupný – souhlas v kompetenci ředitele archivu

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Vařeka, J., Štěpán, L.: Klíč k domovu. Hradec Králové, Kruh, 1991.

Značka:

SP – Pitaš

František Pitaš se narodil 2. dubna 1880. Zemřel 26. září 1949. Působil jako kronikář a vlastivědný pracovník Nového Hradce Králové.

Fond převzal do archivu tehdejší ředitel Leoš Rejmánek postupně v letech 1960 a 1975. Soukromá pozůstalost F. Pitaše není zpracována.

Fond je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

1 karton

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Ponec

Václav Svatopluk Ponec se narodil 8. září 1860 v Hradci Králové. Po absolvování místní vyšší reálky nastoupil na učitelské místo na škole v Černilově. Od roku 1897 byl jmenován řídícím učitelem. Patřil k regionálním vlasteneckým pracovníkům a spisovatelům. V. S. Ponec patřil k hlavním spolupracovníkům a přispívatelům do časopisu Archiv (později Hradecký kraj). V tomto časopise také vedl tzv. “Školskou hlídku”, která vznikla z potřeby přiblížit školu a učitelskou činnost širší veřejnosti, především rodičům. V černilovském spolku “Beseda” V. S. Ponec velice často pořádal poučné přednášky. Za své zásluhy při národopisném bádání Královéhradecka byl odměněn na Hospodářsko národopisné výstavě v Hradci Králové diplomem a stříbrnou medailí. V. S. Ponec byl již od studentských let nadšeným cestovatelem. Navštívil Uhry, Bukovinu, Halič, Německo, Švýcarsko a Francii. Byl literárně velice činný, publikoval např. v Polabanu, Palečku, Národních Listech, Českém lidu, Archivu a dalších.

Soukromou pozůstalost V. S. Ponce převzal do hradeckého archivu tehdejší ředitel Leoš Rejmánek postupně - 10. června 1972 a 16. října 1974. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 krabice

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Leonier, M. (Jan Pavlík): Václav Svatopluk Ponec. In: Hradecký kraj, 1905, r. 2, č. 1, s. 6.

Značka:

SP – Pospíšilovi

Rodina Pospíšilových patřila k nejvýznamnějším hradeckým rodinám. Vlastnila nakladatelství a knihtiskařství. S touto rodinnou tradicí začal Jan Hostivít Pospíšil, který se narodil 30. května 1785 v Hradci Králové. Zemřel tamtéž 8. října 1869. V roce 1808 zakoupil od knihtiskaře Boučka tiskárnu v Hradci Králové.

Veřejně činný Ladislav Pospíšil ml. byl členem mnoha odborů: zdravotního, pevnostního, divadelního, muzejního, rozpočtového a finančního. Byl zapojen také do řady spolků: např. Jednoty divadelních ochotníků. Ladislav Pospíšil ml. se zasloužil vznik hradeckého muzea, jehož se stal prvním kustodem. Jeho zásluhy o rozvoj města Hradce Králové jsou ojedinělé a velmi ceněné.

Fond SP – Pospíšilovi vznikl z písemností uložených v původních sbírkách archivu a z písemností, které v roce 1969 převzal z hradeckého muzea tehdejší ředitel Leoš Rejmánek. Fond zpracovala v roce 1999 Veronika Vyčichlová.

Na žádost SOA Zámrsk byly předány dvě firemní účetní knihy z let 1857 - 1862 a 1850 – 1876, které se týkají provozu rodinné tiskárny.

1 diplom

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Zimmermann P. a kol.: Radnice v Hradci Králové. Její reprezentanti a jejich činnost v letech 1850 – 1998, Nadace Historica, Hradec Králové, 1998, s. 31 – 35.

Značka:

SP – Probošt

František Probošt se narodil 27. dubna 1879 v Třebechovicích pod Orebem. Zemřel 15. září 1963 v Hradci Králové. Vystudoval učitelský ústav a stal se učitelem na třebechovické měšťance. Později se zde stal dokonce ředitelem. Probošt byl vlastivědným nadšencem. Podílel se na vydávání vlastivědného sborníku Staré Třebechovice v letech 1929 – 1941. František Probošt byl amatérským historikem východních Čech, zejména Třebechovicka, Pardubicka, Opočenska. Zabýval se také ústní lidovou slovesností rodného kraje. Byl autorem řady literárních děl, mezi která patří Obrázky z Třebechovic, Třebechovice a okolí nebo Náboženské poměry v Třebechovicích od války třicetileté do 18. století.

Soukromou pozůstalost převzal z hradeckého muzea ředitel archivu Petr Zimmermann 26. října 1999. Fond zpracovala Veronika Vyčichlová v roce 2000.

Fond SP – Probošt je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 23 kartonů

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Koudelková, L., Vích, F.: Bibliografie města a okresu Hradec Králové. Hradec Králové, 1970 s. 530 – 553.

Značka:

SP – Průša

Petr Průša se narodil 4. dubna 1938 v Náchodě. Zemřel 20. dubna 1977. Jeho otec Miloslav Průša pracoval v Náchodě jako okresní soudce. V roce 1946 se rodina přestěhovala do Hradce Králové, kde začal P. Průša navštěvovat Jedenáctiletou střední školu. Už během středoškolských studií se zajímal o divadlo, recitaci, literaturu, a výtvarné umění. Po maturitě v roce 1955 odešel studovat do Prahy dějiny umění. Ještě během studií začal pracovat jako metodik lidové umělecké tvořivosti při Krajském domě osvěty v Hradci Králové. Od roku 1960 působil jako externí člen redakce časopisu Nové Hradecko. V lednu 1969 se stal šéfredaktorem kulturního časopisu Texty. Vycházely pouze dva roky, pak bylo jejich vydávání z finančních důvodů zastaveno. V roce 1976 odešel do důchodu.

15. října 1984 předala matka Věra Průšová, pozůstalost řediteli archivu Petrovi Zimmermannovi. V roce 1984 fond zpracovala Milena Lenderová.

Fond SP – Průša byl uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Od roku 1991 se nachází v objektu ve Śkroupově ulici č.p. 695.

132 fotografií

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Půlpánovi

Fond se týká rodiny Půlpánových, která pocházela z Nového Hradce Králové. O jejich členech toho bohužel mnoho nevíme. Písemnosti se týkají především Daniela Půlpána, který byl polesným a dále ještě Adolfa Půlpána, který pracoval jako hostinský.

Fond byl do archivu přijat 9. prosince 1971 a převzal jej tehdejší ředitel Leoš Rejmánek. Soukromá pozůstalost rodiny Půlpánů není zpracována.

Fond je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Radouš

František Radouš se narodil 21. srpna 1881 v Rybitví u Pardubic manželům Josefovi a Marii Radoušovým. Zemřel v Hradci Králové 7. prosince 1965. Rodina Radoušových odvozovala svůj původ od Jana Roháče z Dubé a na Sionu. František Radouš vystudoval reálné gymnázium v Pardubicích. Poté odešel studovat na pražskou techniku obor Kulturní technik a geometr. Po studiu odešel dobrovolně na rok do rakousko uherské armády.

Od roku 1949 začal spolupracovat s Krajským národním výborem v oblasti východočeského národohospodářského plánování. Od poloviny padesátých let působil jako soudní znalec v oboru zemědělství a stavebnictví. Koncem padesátých let odešel do důchodu.

V roce 1999 převzal soukromou pozůstalost ředitel archivu Petr Zimmermann z hradeckého muzea. V roce 2000 fond zpracoval Petr Grulich.

Fond SP – Radouš je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

1 koláž

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Radouš, F.: Sdružené elektrárny východočeské. Hradec Králové, 1912.

Značka:

SP – Rejchl

Václav Rejchl se narodil v roce 1884 v Libranticích u Hradce Králové. Zemřel v roce 1964 tamtéž. V. Rejchl patřil ke známým architektům, kteří se zasloužili o dnešní tvář města Hradce Králové a mezi které patřili Jan Kotěra a Josef Gočár. V. Rejchl si otevřel vlastní stavební kancelář v Hradci Králové. Byl ženatý s Martou, rozenou Riemrovou. V roce 1915 se jim narodila dcera Magda.

Fond převzal do archivu 10. září 1973 tehdejší ředitel Leoš Rejmánek. Soukromá pozůstalost Václava Rejchla není zpracována.

Fond SP – Rejchl je uložen v objektu ve Śkroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Rejmánek

Leopold Rejmánek se narodil 9. prosince 1884. Zemřel v květnu 1970 v Hradci Králové. Působil jako městský lékař v Hradci Králové.

Soukromá pozůstalost Leopolda Rejmánka byla předána do hradeckého archivu tehdejšímu řediteli Leoši Rejmánkovi postupně ve dnech 21. září 1962 a 8. května 1969. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 6 kartonů

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Reyl

František Reyl se narodil 20. února 1865. Zemřel 16. prosince 1935 v Hradci Králové. Působil jako kapitulní probošt a senátor.

Fond byl přijat do hradeckého archivu 12. března 1970 tehdejším ředitelem Leošem Rejmánkem. Soukromá pozůstalost není zpracována.

Fond je uložen v objektu ve Śkroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 2 kartony

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Říha

Jan Říha se narodil 7. července 1853 v Chlumci nad Cidlinou. Zemřel 12. července 1922 tamtéž. V Chlumci nad Cidlinou působil jako okresní zahradník. Patřil k pomologům – k odborníkům na ovocnářství.

Soukromá pozůstalost Jana Říhy byla do archivu předána hradeckým muzeem 27. října 1999 a převzal ji ředitel Petr Zimmermann. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Sál

František Ladislav Sál se narodil 8. října 1867 ve Studenci u Jilemnice. Zemřel 30. května 1941 v Praze. V letech 1882 – 1886 absolvoval učitelský ústav v Hradci Králové. V roce 1889 získal aprobaci pro výuku na obecných školách. V roce 1910 si ji ještě rozšířil o výuku němčiny. Jako zatímní podučitel působil v Poříčanech, Lstiboři, Tismicích, Jažkovicích a Přistoupimi. Jako učitel pobýval také na Českobrodsku na místních obecných školách. Dále působil v Nechanicích a v Hradci Králové na Pražském Předměstí a později ještě v Kuklenách. Právě v Kuklenách se stal řídícím učitelem v roce 1924. O čtyři roky později odešel do penze.

F. L. Sál byl členem řady spolků např. Ústřední matice školské a Učitelské jednoty Komenský. Podílel se také na přípravách na Národopisné výstavě Československé v Praze. Za tuto činnost byl odměněn diplomem a medailí.

Fond byl do archivu přijat z hradeckého muzea postupně v letech 1950, 1975 a 1978 a převzal jej tehdejší ředitel Leoš Rejmánek. V roce 2001 soukromou pozůstalost zpracovala Veronika Vyčichlová.

Původně byl fond uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Od roku 1991 se nachází v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

7 fotografií

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Benýšková, J., Vích, F.: Literární Hradec Králové. Slovníková příručka, vydala Okresní knihovna v Hradci Králové, Hradec Králové, 1994, s. 133.

Značka:

SP – Schűtzner

Břetislav Schűtzner se narodil 24. února 1885 v Hrušovanech v okrese Znojmo. Zemřel 18. dubna 1964 v Hradci Králové. O mládí a době dospívání B. Schűtznera toho mnoho nevíme. V roce 1903, ve svých osmnácti letech byl odveden do armády. V době první republiky pobýval na jižním Slovensku, kde pracoval jako číšník a hoteliér. Zde měl v nájmu restauraci a hotel. Odtud ho vyhnali Maďaři a Břetislav Schűtzner se vrátil do Čech.

V rozmezí let 1938/1939 se objevil ve Smiřicích nad Labem. V říjnu 1939 zde začal podnikat. Získal restauraci Na lednici, kterou zrekonstruoval a ve velice krátké době přeměnil v místní kulturní a zábavní centrum. V roce 1940 založil v obci kuželkářský spolek Zálabáci. Jeho kuželkářské nadšení ho zavedlo až ke členství v Akčním výboru severo východočeské župy kuželkářů sportovců v Hradci Králové, a to od toku 1948. Byl členem smiřického ochotnického divadelního spolku. V roce 1947 se přestěhoval do Hradce Králové, přesněji do Kuklen. Od této doby se Břetislav Schűtzner začal podepisovat v počeštěné podobě – Šicner. Břetislav Schűtzner se významnou měrou podílel na rozvoji kopané u nás. Patřil k zakládajícím členům Českého svazu kopané a spolupracoval na vytvoření organizačního řádu svazu. Za své zásluhy na poli sportovním – konkrétně v kopané, získal v roce 1961 Stříbrný odznak kopané ČSTV.

Fond vznikl vyčleněním písemností týkajících se B. Schűtznera z fondu Městského národního výboru. Vyčlenění provedl Jan Čížek v roce 1998. Soukromou pozůstalost zpracoval Petr Grulich v roce 1999.

Fond je uložen v objektu ve Śkroupově ulici č.p. 695.

21 fotografií

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Simon

Josef Simon se narodil 5. ledna 1882 v Klášterci nad Orlicí, nedaleko Žamberka. Zemřel 10. července 1966 v Hradci Králové. Po středoškolských studiích na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou, odešel studovat na univerzitu do Prahy, kde se seznámil s profesorem Jaroslavem Gollem a Josefem Pekařem. J. Simon po absolvování vysoké školy začal vyučovat na středních školách v Kutné Hoře, Novém Bydžově, Praze a Prostějově. V roce 1934 se přestěhoval do Hradce Králové, kde učil dějepis a zeměpis na místním gymnáziu.

Josef Simon byl také literárně činný – sepsal několik divadelních her, fejetonů a turistických průvodců. Mezi jeho nejznámější díla patří Bitva u Hradce Králové 3. července 1866, Průvodce po bojišti královéhradeckém z roku 1866 a nebo 50 let trvání Spolku pro udržování válečných památek na bojišti královéhradeckém z roku 1866.

Fond do archivu předal Lubomír Simon, syn Josefa Simona, 12. června 1968. Pozůstalost převzal tehdejší ředitel archivu Leoš Rejmánek. Fond zpracovala Jana Herzánová v roce 1999.

Fond SP – Simon byl původně uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Poté byl přemístěn do Svobodných Dvorů. Od roku 1991 je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Benýšková, J., Vích, F.: Literární Hradec Králové. Slovníková příručka, vydala Okresní knihovna v Hradci Králové, Hradec Králové, 1994, s. 134 – 135.

Značka:

SP – Skuherský

Karel Skuherský se narodil 19. března 1899 v Hradci Králové. Místo a datum úmrtí se nepodařilo zjistit. V Hradci Králové podnikal v oboru výroby nábytku. Vlastnil továrnu na nábytek v Hradci Králové.

Soukromá pozůstalost Karla Skuherského byla do archivu předána hradeckým muzeem 27. října 1999 a převzal ji ředitel Petr Zimmermann. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Sláva

Josef Sláva se narodil v roce 1856 v Nechanicích. Zemřel v roce 1942. Byl vyučeným truhlářem a svému povolání zůstal věrný po celý život. Kromě truhlařiny se věnoval také osvětové činnosti. Byl starostou Společenstva různých řemesel v Nechanicích.

Fond byl přijat do hradeckého archivu 6. listopadu 1961 a převzal jej tehdejší ředitel Leoš Rejmánek. Soukromá pozůstalost není zpracována.

Fond je uložen v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 2 úřední knihy

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Snížek

Karel Snížek se narodil v roce 1877. Zemřel v roce 1964 v Hradci Králové. Působil jako turistický a sokolský pracovník v Hradci Králové.

Soukromá pozůstalost Karla Snížka byla do hradeckého archivu přijata v roce 1965 a převzal ji tehdejší ředitel Leoš Rejmánek. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Spiesse

Bedřich Spiesse se narodil 2. ledna 1842 v Písku. Zemřel 17. dubna 1903 v Praze. V letech 1854 – 1861 absolvoval gymnázium v Písku. V letech 1861 až 1864 vystudoval Pedagogickou fakultu pražské univerzity. Ve Vídni získal aprobaci pro výuku češtiny a němčiny na středních školách. První učitelská místa získal na gymnáziu v Písku a na reálce v Litomyšli. Od roku 1870 působil jako středoškolský profesor, literární a regionální historik v Hradci Králové. Na zdejším gymnáziu zůstal až do roku 1899, kdy odešel do penze do Prahy.

Bedřich Spiesse byl velmi literárně činný. Již od svého mládí publikoval články v Poutníku a v Otavě. V roce 1864 vydával a redigoval zábavně politický časopis Pracheň. Mezi nejznámější Spiesseovy články patří Literatura lidu, K dějinám české novelistiky a Prokop Šedivý a jeho povídky. Knižně vydal dílo Výbor z literatury české doby střední a Příspěvky k starému místopisu a dějinám Hradce Králové. Bedřich Spiesse tvořil pod pseudonymem B. V. Písecký.

Soukromá pozůstalost Bedřicha Spiesse byla do archivu předána z hradeckého muzea 27. října 1999 a převzal ji ředitel Petr Zimmermann. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Kutnar, F., Marek, J.: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Lidové noviny, Praha, 1997, s. 337.

Značka:

SP – Stein

Bedřich Stein se narodil 8. prosince 1878 v Chlumci nad Cidlinou. Zemřel v Hradci Králové. Do roku 1920 působil jako člen místního divadelního sboru v Nymburce. Od roku 1920 působil v Jednotě divadelních ochotníků Klicpera v Hradci Králové. Povoláním byl režisér a herec.

Soukromá pozůstalost byla do hradeckého archivu přijata v letech 1967 a 1971 a převzal ji tehdejší ředitel Leoš Rejmánek. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 2 krabice

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Steinfeld

František Steinfeld se narodil 1. února 1886 v Roudnici nad Labem. Zemřel 4. ledna 1952 v Hradci Králové. V Hradci Králové provozoval vlastní advokátní kancelář. Působil také jako předseda odboru Jednoty československých advokátů.

Soukromá pozůstalost F. Steinfelda byla do hradeckého archivu přijata postupně v letech 1985 a 1988 a převzal ji Jan Wipler. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 5 kartonů

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Steinský

Jan Steinský se narodil v roce 1848. Zemřel v roce 1922. Byl zaměstnán ve vojenských službách jako major rakouské armády. Působil také jako vojenský historik.

Soukromá pozůstalost byla do hradeckého archivu přijata 8. srpna 1960 a převzal ji tehdejší ředitel Leoš Rejmánek. Fond není zpracován.

Pozůstalost Jana Steinského je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP - Stejskalová

Anna Stejskalová, rozená Collinová, se narodila 2. března 1881 v Hradci Králové. Místo a datum úmrtí se nepodařilo zjistit. V Hradci Králové působila jako soukromnice.

Soukromá pozůstalost Anny Stejskalové byla předána z hradeckého muzea do archivu 27. října 1999 a převzal ji ředitel Petr Zimmermann. Fond není zpracován.

Pozůstalost je uložena v objektu ve Śkroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 2 krabice

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Značka:

SP – Svoboda

Antonín Svoboda se narodil 9. května 1818 v Pardubicích. Zemřel 16. června 1883 v Hradci Králové. Po absolvování kurzu pro učitele začal vyučovat na školách v pardubickém regionu. Od roku 1848 byl zaměstnán v Pardubicích na Hlavní škole. O čtyři roky později se přestěhoval do Hradce Králové, kde se stal učitelem na místní hlavní škole. Ucházel se o místo učitele krasopisu na hradeckém gymnáziu, jeho žádosti však nebylo vyhověno. Antonín Svoboda byl nadšencem historie. Založil a sám také vedl rodinnou kroniku Svobodových.

Fond byl přijat z hradeckého muzea do archivu postupně ve dnech 20. května 1964, 13. ledna 1966 a 25. srpna 1966 a převzal jej tehdejší ředitel Leoš Rejmánek. V roce 1999 fond zpracovala Jana Herzánová.

Fond byl původně uložen v depozitáři na Velkém náměstí č.p. 139/140. Poté byl přemístěn do Svobodných Dvorů. Od roku 1991 je pozůstalost uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

3 fotografie

a přístupnosti fondu:

Přístupný

Využití fondu:

Pro regionální dějiny

Edice a literatura:

Stručný slovník pedagogický. Abecední soubor škol obecných a měšťanských se zřetelem k učitelstvu, 1891 – 1909. Praha.

Značka:

SP – Šír

Karel Šír se narodil 5. září 1884. Zemřel 21. ledna 1961. V Hradci Králové působil jako profesor. Jeho zájmem byla hudba a literatura. Byl uznávaným hudebním a literárním kritikem.

Fond byl předán do hradeckého archivu postupně v květnu a v dubnu roku 1961 a převzal jej tehdejší ředitel Leoš Rejmánek. Fond není zpracován.

Soukromá pozůstalost je uložena v objektu ve Škroupově ulici č.p. 695.

Počet evidenčních jednotek: 1 karton

a přístupnosti fondu:

Nepřístupný

Využití fondu: