Historie archivu

HISTORIE STÁTNÍHO OKRESNÍHO ARCHIVU NÁCHOD

Současný Státní okresní archiv Náchod byl zřízen podle provedené územně správní reformy (viz zákon č. 36/1960 Sb. – vládní nařízení o územním členění státu) k datu 1. července 1960. Tehdy se administrativně sloučily stávající okresní archivy v Broumově, Jaroměři a Náchodě a městský archiv v Novém Městě nad Metují v jednu správní instituci úředně zvanou Okresní archiv v Náchodě. Přídomek Státní obdržel až podle novely zákona č. 343/1992 Sb.
Jeho předchůdci byly zejména městské a okresní archivy, sídlící v obvodu současného náchodského okresu, které se vytvářely v předchozím období.

Městský archiv Náchod

Náchodský městský archiv měl za sebou dlouholetou tradici. Vznikl, obdobně jako tomu bylo v jiných městech, přirozeným vývojem z praktické potřeby. Ačkoliv městská kancelář pravděpodobně existovala nejpozději od poloviny 14. století, její písemnosti se však dochovaly až z dalšího století. Dosavadní nástrahy (oheň, vlhko) „přežily“ zejména správní, pozemkové a účetní knihy, dosud ponechané v radničním sklepě, naopak pečlivě uchovávané listiny v radničním sále byly bohužel zcela zničeny katastrofálním požárem města v květnu 1663. První úřední soupis městského archivu, soudobě chápaného ještě jako spisovna, byl pořízen pro praktickou potřebu v r. 1755.
Zásluhou svého objevitele a zakladatele Josefa Myslimíra Ludvíka (1796–1856) se postupně etabloval jako místní historická instituce. Obrozenecký kněz, tehdy zámecký kaplan, sepsal v letech 1826 až 1828 staré městské knihy, které též fyzicky ošetřil. Z nalezeného materiálu si J. M. Ludvík pořizoval četné rukopisné výpisky, některé z nich poté publikoval na stránkách českého muzejního časopisu. Zjištěné poznatky zejména ztvárnil ve své stále uznávané monografii Památky hradu, města a panství Náchoda i vlastníkův jeho, která posmrtně vyšla (Hradec Králové 1857) zásluhou jeho přítele a obrozeneckého kněze, novoměstského děkana Jana Karla Rojka.
V oficiální funkci městských archivářů poté působili dva významní historikové města – Jan Karel Hraše (1840–1907), který byl jmenován městskou radou v r. 1868, a Bedřich Profeld (1876–1949), jenž byl jmenován městským zastupitelstvem dne 27. října 1910. Oba vážení historiografové města svým badatelským úsilím vtiskli zdejšímu archivu charakter významné historické instituce. Své zjištěné poznatky publikovali v různých publikacích a periodikách, Hrašeho monografie Dějiny Náchoda jsou využívány dodnes.
Od 5. 10. 1937 se novou a zároveň i poslední městskou archivářkou stala profesorka gymnázia Zdeňka Trejtnarová (1893–1970). Ta na rozdíl od svých známějších předchůdců se podle svých časových možností a ve velmi nevyhovujících pracovních podmínkách (nevytápěné tmavé prostory, prašné a částečně i vlhké prostředí) snažila zabývat pracným tříděním a pořádáním „nezáživné“ původní městské registratury. I když samotný inventář nevyhotovila, podařilo se ji archivní materiál alespoň nahrubo roztřídit do současného fondu Archiv města (AM) Náchod. Tento historický kmenový fond obsahoval sice torzo listinného materiálu, zato však měl dochovanou téměř kompletní řadu městských knih a velké množství neskartovaných spisů z období tzv. regulovaného magistrátu a samostatného městského úřadu.
Městský archiv byl v předchozích letech materiálně vydržován městskou radou, která ve spolupráci s muzejní radou a místními mecenáši přispěla na pořízení nových regálů, pracovního stolu či krabicových obalů na listiny. Souběžně čelil nedostatku potřebných prostor. Několikrát se stěhoval, od konce třicátých let 20. století byl umístěn ve dvou místnostech prvního patra čp. 10 bývalé dívčí měšťanské školy v Hrašeho ulici (dnes sídlo katastrálního úřadu) a také ve věži nové radnice. V r. 1948 se však musel narychlo a provizorně sestěhovat z uvedených dvou místností pouze do jedné, kde takto „fungoval“ dalších sedm let.

Městské archivy v Červeném Kostelci, České Skalici a Hronově

V České Skalici, kde městská kancelář existovala mnohem dříve, byla většina spisů ponechána ve sklepě pod radnicí (Husovo nám. čp. 1), zatímco v muzeu byly ponechány pouze „vzácné“ archiválie: staré pozemkové knihy (dochované od 17. století) a městská a cechovní privilegia.
V Červeném Kostelci se novodobé písemnosti, vzniklé až po r. 1850, ukládaly do spisovny v podkroví nového sídla MNV v čp. 26 (v budově bývalé městské spořitelny). Obdobně i v Hronově byly novodobé spisy a knihy uloženy v sídle MNV (v budově nedávno postavené radnice čp. 5), a sice mladší část ve sklepení, zatímco starší část na půdě. Pouze vybrané jednotliviny (soudní registra ze 17. století a městská privilegia z konce 18. století) byly umístěny v nedávno zřízených muzejních sbírkách.
Společnou funkci městského archiváře a správce městského muzea zastávaly osobnosti místního kulturního života. V Červeném Kostelci byl archivářem MNV pověřen Václav Skalický (1887–1961). V České Skalici spravoval obě instituce odborný učitel Jan Krtička (1900–1978). Obdobně v Hronově působil Jan Slánský (1889–1981), jehož v r. 1953 nahradil ve funkci samostatného městského archiváře odborný učitel František Martinec, jemuž pomáhal důchodce Jan Krejčí ze Zbečníku.
Z těchto tří městských archivů se dochovala samostatná agenda pouze hronovského archivu.

Okresní archivní služba a Okresní archiv Náchod (1952 – 1960)

Dne 16. 5. 1952 byla do funkce vedoucí okresní archivní služby jmenována dosavadní městská archivářka Zdeňka Trejtnarová, t. č. profesorka ve výslužbě. Svou činnost zastávala až do konce roku 1953, kdy rezignovala ze zdravotních důvodů. Od 3. 3. 1954 se novým okresním archivářem stal PhDr. Erik Bouza (1926–1986), t. č. odborný archivář Zemědělsko-lesnického archivu v Náchodě. Novou funkci okresního archiváře obětavě vykonával dr. Bouza navíc, mimo své hlavní zaměstnání. Metodicky spolupracoval se všemi městskými archivy, zejména zajišťoval prováděné skartace a kontrolu spisové služby na jednotlivých MNV v okrese.
Mj. dosáhl toho, že dosavadní Městský archiv v Náchodě se přestěhoval během dvou dnů – 13. a 14. 10. 1955 – svépomocí do nových prostor v objektu čp. 4 za novou radnicí. Městský archiv v Hronově byl zásluhou důchodce Jana Krejčího, zastupujícího městského archiváře, kompletně přestěhován do budovy římskokatolické fary. Městský archivář Václav Skalický z Červeného Kostelce zase vykonával pravidelné revize u místního podniku sběrných surovin.
Podle přijaté archivní legislativy byly k 1. lednu 1956 oficiálně zřizovány okresní archivy jako úřední instituce. V praxi to značilo, že městský archiv v sídle ONV byl spojen s vedením okresní archivní služby. Ostatní městské archivy byly přeměněny na pobočky okresního archivu. Zároveň musely okresní národní výbory projednat převzetí těchto archivů a vyčlenit na ně příslušné částky v rozpočtu. Materiální vybavení archivů a jejich systemizace míst převzaly dle zákona odbory vnitřních věcí příslušných ONV. Podle prováděcích předpisů byly okresní archivy považovány za odborná archivní zařízení okresních národních výborů v obvodu jejich územní působnosti. Prvořadým úkolem bylo pečovat o jednotný státní archivní fond, svou činností měly archivy sloužit zejména potřebám národních výborů, dále spolupracovat s ostatními vědeckými a kulturními institucemi a též měly tvůrčím způsobem rozvíjet regionální vlastivědnou práci.
Městský archiv v Náchodě se počátkem roku 1956 přejmenoval na Okresní archiv v Náchodě a prof. Zdeňka Trejtnarová byla – na doporučení dr. Bouzy – znovu jmenována okresní archivářkou. Do své funkce nastoupila 1. února 1956 na pětinový úvazek, tj. 0,2 měsíčně, aby nebyl v rozporu její vyměřený důchod. V průběhu července 1956 byly oficiálně sloučeny všechny dosavadní městské archivy, tj. v Červeném Kostelci, České Skalici a Hronově, do trvalé správy Okresního archivu v Náchodě. Zároveň se zavázal ONV Náchod převzít věcné i osobní náklady těchto nově převedených archivů do svého rozpočtu.
Bývalý Městský archiv Hronov, který mezitím získal poměrně vhodné prostory (suchou, světlou a dostatečně velkou místnost) na místní faře, zůstal na dočasnou dobu, až do r. 1967, pobočkou s personálním obsazením na část úvazku. Zbývající dva městské archivy – v Červeném Kostelci, který byl rovněž umístěn v budově místní katolické fary, a České Skalici – zůstaly výhledově již jen jako depozitáře v likvidaci. Dále byly provedeny skartace a svozy archivního materiálu u některých MNV. Koncem r. 1956 kvůli zdravotním problémům rezignovala prof. Trejtnarová na svou funkci okresní i městské archivářky.
Od 1. 9. 1957 byl na místo náchodského okresního archiváře jmenován čerstvý absolvent Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze, promovaný filozof Zdeněk Kouřím (* 1932). Nový okresní archivář byl již zaměstnán na plný úvazek. Jeho pracovní náplní bylo předně zajistit „řádné vedení okresního archivu včetně poboček“ a dbát, aby „archivní materiál byl bezpečně uložen“. Dále měl zajistit svoz archivního materiálu „z bývalých obecních archivů“ a dbát toho, aby „archivní materiál nebyl ničen nebo poškozován“ a též měl provádět „odborné zpracování, zpřístupňování a využívání archivního materiálu“ podle předepsané archivní metodiky. Nový archivář vykonával tuto funkci sice zodpovědně, ale svým vědeckým zaměřením více tíhnul ke své oblíbené filozofii, mj. se stal vědeckým aspirantem Filozofického ústavu ČSAV. Proto k 30. 9. 1961 rozvázal pracovní poměr v náchodském archivu.

Městský archiv a Okresní archiv Broumov (do 1960)

Bývalý broumovský městský archiv měl rovněž dlouholetou tradici, nejstarší písemnosti kmenového fondu Archiv města Broumov pochází z poloviny 14. století. Dochovány jsou listiny a pozemkové knihy, v menší míře i novodobý spisový materiál. Správu nad ním vykonávali i placení archiváři a místní historici, např. náchodský rodák a benediktínský kněz P. Laurenz (Vavřinec) Wintera (1864–1914). Po druhé světové válce ho vedl polický rodák Karel Beil (1884–1965), jenž se také stal prvním okresním archivářem.
Tehdy byl okresní archiv umístěn v budově okresního muzea v prostoru tamního kláštera. Vznikl obdobně v r. 1956 z bývalého MA Broumov a jeho pobočkami se úředně staly MA v Teplicích nad Metují, který sídlil v budově tamního MNV a jenž zase pečlivě vedl Vratislav Ruth (1887–1968), dále bývalý MA ve Stárkově, z něhož již dříve (k r. 1908) čerpal místní učitel Anselm L. Riedl, a MA v Polici nad Metují, jehož historické archiválie (mj. listiny ze 13. století) byly součástí místního muzea, tzv. památníku, umístěného v tamním klášteře, v němž dlouhodobě působil vlastivědný pracovník Jaroslav Feig.

Městský archiv a Okresní archiv Jaroměř (do 1960)

Městský archiv Jaroměř se vytvářel zcela jistě mnohem dříve, ale jeho písemnosti jsou dochovány až od počátku 16. století. Od druhé poloviny 19. století byl dlouhodobě propojen s městským muzeem. V r. 1947 byly obě historické instituce umístěny v reprezentativních prostorách čp. 295 obchodního domu zrušené firmy J. Wenke a spol., resp. v jeho sousední budově čp. 91. Vchod do archivu byl společný přes vstupní prostory obchodního domu, dnes je zde sídlo městského muzea. Kromě cechovních jednotlivin obsahoval rozsáhlý fond AM Jaroměř. Působili tu mj. středoškolský profesor místního gymnázia Václav Novák (1889–1975) a městský úředník Vilém Menzel (1912–1965), jenž byl zároveň posledním městským a prvním okresním archivářem.
Okresní archiv zůstal ve stejných prostorách. Vznikl obdobně jako ostatní okresní archivy. Pod jeho správu ještě náležel MA Smiřice, který byl poté v rámci správní reformy v r. 1960 převeden pod správu OA Hradec Králové. Posledním okresním archivářem se stal Stanislav Reindl (1901–1965).

Městský archiv Nové Město nad Metují (do 1960)

Rovněž novoměstský městský archiv měl za sebou dlouholetou tradici, jeho písemnosti jsou dochovány od jeho vzniku v 16. století. Novodobým zakladatelem byl zřejmě Jan Karel Hraše, dále v něm dlouhodobě působili Jan Klos (1841– 1929), který městský archiv pečlivě uspořádal, a poté Jan Voborník (1874–1945) a naposledy promovaný pedagog Jan Juránek (1910–1999). V r. 1956 se archiv stal pobočkou Okresního archivu v Dobrušce.
V době sloučení pod OA Náchod byla část MA ještě umístěna v sídle MěNV, tj. na novoměstské radnici na náměstí (dnes spolkový dům).

Státní okresní archiv Náchod (1960 – dosud)

Sídlo nově vytvořeného archivu zůstalo prozatím v Náchodě. Jeho vedoucím byl Zdeněk Kouřím, bývalí okresní archiváři Karel Beil v Broumově a Stanislav Reindl v Jaroměři a městský archivář Jan Juránek v Novém Městě nad Metují se stali dočasnými vedoucími těchto poboček.
Uvedeným sloučením však bylo nutno opět řešit tíživou prostorovou situaci archivu, neboť dosavadní centrála v Náchodě za novou radnicí v čp. 4 byla již zaplněna a obdobná situace byla i na všech pobočkách. K dosavadním historickým fondům, již dříve uloženým archivům měst, se do okresního archivu plánovalo nově předávat písemnosti zrušených okresních institucí, zejména bývalých okresních úřadů, soudů a samospráv (zastupitelstev), které se měly delimitovat z bývalého Státního archivu v Kuksu. Tato delimitace však nebyla kvůli nedostatku místa fyzicky provedena, pouze byla naplněna formálně z hlediska interní evidence. Uvedené fondy okresních správních institucí zůstaly nadále uloženy v depozitáři v Kuksu po dobu dalších třiceti let. Mezitím se do archivu dokončovaly svozy farních archivů, nově se začaly přebírat fondy škol a bývalých obecních venkovských samospráv. Provedeným sloučením bývalých okresů zároveň nastal nový a přitom velmi naléhavý úkol, a sice urychleně převzít poměrně „živý“ materiál zrušených okresních národních výborů, kromě z Náchoda převzít sousední sloučené „okresy“ z Broumova a Jaroměře a částečně z Dobrušky. Zároveň bylo skartovat a přebírat písemnosti stávajících MěNV a MNV.
Z toho důvodu náchodský ONV ve spolupráci s místním MěNV zajistil nové archivní prostory v budově čp. 26a na Zadomí v Novém Městě nad Metují (dnes čp. 1226, sídlo obnoveného městského muzea). Na jaře 1962 se sem přestěhovala náchodská centrála okresního archivu. Tu již zajišťoval nový okresní archivář Milan Středa (* 1936), který byl k 1. 12. 1961 přijat na uvolněné místo. Osudného dne 19. 8. 1964 se však pokusil s rodinou ilegálně opustit tehdejší Československo. Přitom byl zadržen bezpečnostními orgány a v jeho zavazadlech bylo nalezeno značné množství historicky cenných archiválií, které prokazatelně pocházely ze zdejšího archivu, zejména broumovské pobočky a náchodské centrály. Vyčíslená částka naznačovala nedozírné historické škody. Za tento trestný čin byl M. Středa odsouzen a samozřejmě i okamžitě propuštěn ze služeb archivu.
Po této velmi nepříjemné aféře, která prestiži archivu zjevně uškodila, se na pozici náchodského okresního archiváře k 1. 11. 1964 znovu vrátil již zmíněný PhDr. Erik Bouza, t. č. zaměstnanec Státního oblastního archivu v Zámrsku. Zároveň s ním byla ještě přijata mladší kolegyně, začínající archivářka Věra Kaplanová, zanedlouho provdaná Vaňková (* 1945), která po pěti letech odtud odešla do Okresního archivu v Trutnově. Oba archiváře mezitím čekala náročná práce, neboť bylo třeba obnovit standardní činnost poměrně zanedbaného archivu. Nutné bylo zpracovat spoustu archivního materiálu, dát do pořádku příslušnou evidenci fondů a sbírek a dále nově vybudovat příruční knihovnu, přitom si rovněž získat důvěru mezi badatelskou veřejností. Nelehký úkol se podařilo naplnit.
Výsledkem jejich intenzivní činnosti se stal Průvodce po fondech a sbírkách Okresního archivu v Náchodě. Knižně byl vydán v r. 1973 a archivu přinesl dobrou pověst, neboť mnozí badatelé v něm našli základní informace nejen o fondech a sbírkách našeho okresního archivu, ale také o správním vývoji zdejšího regionu.
Palčivou otázkou však nadále zůstávala prostorová situace. Nárůst převzatých metrů archiválií brzy nepostačoval dosavadní kapacitě novoměstského archivu. Z toho důvodu se postupně, v průběhu let 1967 až 1969, znovu vrací centrála okresního archivu do sídla okresu, nikoliv však zpět do města, ale nově do uvolněných prostor státního zámku čp. 1282, získaných po vystěhovaném zemědělsko-lesnickém archivu. Zde měl okresní archiv celkem pronajato šest místností, což však bylo jen dočasným řešením. Bývalé novoměstské sídlo se změnilo na depozitář.
Ani nově získaný prostor na náchodském státním zámku nepostačoval svou úložnou kapacitou výhledově do budoucna, zejména když archiv dostal výpověď ze všech jeho prostor. Proto se v této kritické situaci hledalo dále, až byla (na tu dobu) vyřčena revoluční myšlenka, a sice realizovat novostavbu archivní budovy. Přijatou myšlenku svépomocí prováděl ONV Náchod, resp. jeho odbor vnitřních věcí ve spolupráci s plánovacím odborem. Samotné věci též napomohlo i stavební řízení, které bylo vedeno kvůli umístění sousední stavby pro tehdejší podnik Restaurací a jídelen Náchod. Definitivní rozhodnutí o umístění novostavby okresního archivu na pozemcích parcel č. 1827/2 a 1827/22 k. ú. Náchod na Brance vydal odbor výstavby MěNV Náchod dne 25. 5. 1981, rozhodnutí čj. 697/81-1. Příslušné stavební povolení bylo vydáno týmž odborem dne 7. 7. 1981, čj. 35/81-2. Samotná stavba „nahrubo“ včetně montáže regálové konstrukce byla dokončena v květnu 1986 a na podzim téhož roku byla odevzdána stavebníkem OPS Náchod archivu k předběžnému užívání. Nová budova svým úložným prostorem o kapacitě 5 500 bm patřila k největším archivním depotům v tehdejším Československu. Na svou dobu byla poměrně slušně a účelově vybavena, zahrnovala skladové prostory, studovnu či badatelnu, knihovnu, kanceláře, pořádací místnost a sociální zařízení. Definitivní kolaudace objektu byla provedena dne 12. září 1988, kdy odbor výstavby MěNV Náchod vydal rozhodnutí o užívání stavby č. 43/88-6. Tehdy obdržela novostavba oficiální adresu: Náchod, Českoskalická ulice čp. 96.
V průběhu roku 1987 stěhovali archiváři spolu s vydatnou pomocí  pracovníků odboru vnitřních věcí ONV Náchod a ve spolupráci s jaroměřskou vojenskou posádkou a okresními hasiči. O volných sobotách a nedělích se podařilo vystěhovat nejdříve novoměstský depozitář (celkem 5 dní) a poté náchodskou centrálu (celkem 6 dní). Mezitím – v první školní den – se stěhoval hronovský depozitář za pomoci pracovníků z okresní správy spojů. Celkem bylo přestěhováno přes 3000 bm archiválií. Až na podzim roku 1988 se stěhovala jaroměřská pobočka, rovněž za pomoci místní vojenské posádky. A teprve v průběhu let 1990 – 1992 byly stěhovány fondy ze Státního oblastního archivu v Zámrsku, jeho pobočky v Kuksu.
Mezitím došlo k některým personálním změnám. Ze zdravotních důvodů 14. 9. 1984 předčasně odešel do důchodu dosavadní ředitel PhDr. Erik Bouza. Novou ředitelkou archivu byla 1. 9. 1986 jmenována PhDr. Miroslava Moravcová, rodačka z Teplic nad Metují, která do archivu nastoupila již 1. 11. 1969. Na třetí systemizované místo odborného archiváře byla přijata 1. 4. 1981 do jaroměřské pobočky další absolventka brněnského archivnictví PhDr. Olga Mertlíková. Ta ale po roce nastoupila mateřskou dovolenou a na její místo byl přijat do náchodské centrály 15. 7. 1982 rovněž absolvent brněnského archivnictví PhDr. Jaroslav Čáp.
Komunálními volbami 23. a 24. 11. 1990 ukončil svou činnost stávající ONV Náchod a jeho agendu převzal v prosinci 1990 nově vytvořený Okresní úřad Náchod. Materiální zajištění archivu znovu vykonával referát vnitřních věcí. Další organizační změna nastala k 1. 9. 1992, kdy novelou zákona č. 343/1992 Sb. obdržel archiv nový úřední název – Státní okresní archiv Náchod.
Na jaře 1992 z pracovních důvodů rezignovala PhDr. Miroslava Moravcová na svou funkci ředitelky, nadále po dobu pěti let zůstala zaměstnána v archivu. Do vypsaného konkurzu se přihlásili tři kandidáti, ovšem přednosta okresního úřadu využil svých práv a jmenoval novou ředitelkou archivu k 1. 5. 1993 Mgr. Lydii Bašteckou, dosud instruktorku SOA Zámrsk pro okresní archivy. Prostřednictvím Okresního úřadu Náchod se následně rozšířil dosavadní personální stav. Systemizace míst dosáhla počátkem nového tisíciletí počtu jedenácti pracovních míst. Do archivu nastupovali noví pracovníci, vesměs v mladém věku a z blízkého okolí.
Za vydatné finanční podpory náchodského okresního úřadu, zejména referátu vnitřních věcí, a i z praktických podnětů nás zaměstnanců, bylo v následujících letech zdokonalováno dílčí stavební a technické vybavení původní budovy čp. 96. Zejména byla provedena nová izolace střechy, zřízena tzv. trezorová místnost a též byly upraveny místnosti v přízemí. Kanceláře byly dovybaveny rozmnožovací a výpočetní technikou. V depozitářích, za účelem odstranění nevhodné vlhkosti, byla zazděna polovina oken. Také se realizovala přístavba strojovny, do níž byly namontovány dvě automatické klimatizační jednotky. Ty po celý rok zajišťovaly optimální prostředí pro uložení archiválií v depozitářích. Zároveň byla zateplena štítová zeď a depozitáře vybaveny nouzovým vytápěním. V průběhu let 1995 až 2001 byla postupně převzata sousední budova po bývalém podniku RaJ Náchod, poté obchodní sklad soukromé firmy. Tento objekt čp. 1834 byl postaven v letech 1984 – 1985, po převzetí byl postupně v několika časových etapách adaptován pro archivní účely. Archiv získal velmi potřebné a prakticky pohodlné úložné prostory, čímž se jeho kapacita ideálně zdvojnásobila. Obě budovy spolu s oploceným pozemkem nyní tvoří menší archivní areál.
Obdobně jako jiné archivy čelil náchodský archiv v první polovině devadesátých let velmi zvýšenému zájmu veřejnosti ve věci vyhledávání potřebných dokladů za účelem probíhajících rehabilitací a restitucí. Mimo to bylo třeba urychleně uspořádat nově převzaté a často využívané přírůstky, aby využití archiválií bylo ještě více efektivní. Kompletovaly se fondy jednotlivých MěNV, předané soudní fondy z Kuksu a k nim další předané přírůstky z náchodského okresního soudu, též byly tříděny fondy bývalých zemědělských družstev apod. Uvedená činnost přinesla všem pracovníkům řadu cenných zkušeností, které mohli následně využít i v publikační oblasti. Mj. archiv od roku 1995 vydává vlastní sborník pod názvem: Stopami dějin Náchodska. Dosud vyšlo jeho 14 čísel a 4 supplementa. Též se spolupracovalo – v rámci okresu – se širokou veřejnost, zejména při různých výstavách, věnovaných k výročím měst a obcí náchodského okresu.
Zásadní organizační změna nastala v průběhu roku 2002, kdy zákonem č. 320/2002 Sb. byly zrušeny stávající okresní úřady. Náchodský okresní archiv byl k datu 1. srpna 2002 zařazen jako vnitřní organizační jednotka pod správu Státního oblastního archivu v Zámrsku.
Pod novým zaměstnavatelem archiv nadále plní své základní poslání, tj. zajišťuje předarchivní péči, přebírá písemnosti úředních i soukromých původců a zpřístupňuje je formou inventarizace, vede badatelskou agendu a rozvíjí další formy využívání archiválií. K datu 31. 12. 2013 ukončila svou aktivní činnost ředitelka Mgr. Lydia Baštecká, která po dvaceti letech v této funkci odešla do starobního důchodu. Od 1. 1. 2014 se novým ředitelem stal PhDr. Jaroslav Čáp, toho času služebně nejstarší pracovník SOkA Náchod, který byl ve své funkci vedoucího oddělení potvrzen na jaře 2016 podle znění tzv. služebního zákona č. 234/2013 Sb. Spolu se svým kolektivem pracovníků se snaží zvládnout aktuální činnost archivu.

Permanent link to this article: https://vychodoceskearchivy.cz/nachod/historie-archivu/