|
č.
13 Pavilon autosportu, spojeného
pomocného průmyslu Projektant:
arch. Karel Řepa Realizace:
Václav Ladislav Hořeňovský Náklad:
1 200 000,- Kč Rozlehlá
budova autopavilonu se nacházela v severní
části výstaviště jako poslední
a čelní pavilon. Na půlkruhovou základnu po obou
stranách kolmo navazovaly
prostorné haly a celek svou rozlohou a stupňovitým
členěním tvořil dominantu
zadní části výstaviště a zároveň spojoval
jeho levou a pravou část. Stavba byla
plánována jako stálá, čemuž vedle
propracovaného projektu odpovídaly také
použité materiály a pečlivé
zpracování. Prezentace
historie a současnosti motorismu na výstavě byla kromě
sportovních souvislostí
interpretována také z tělovýchovného
hlediska jako prostředku
usnadňujícího a zpříjemňujícího
turistiku, táboření či výlety do přírody.
Návštěvníci mohli sledovat vývoj automobilu od
vozu barona Liebiga z roku
1887 přes kopřivnického Presidenta až po moderní
stokoňový dvanáctiválec.
Výstava současné automobilové produkce měla
být původně mezinárodní, ale v důsledku
zvýšení dovozních cel zahraniční firmy
svoji účast zrušily. Ve velké hale
poutala pozornost výstava motocyklového průmyslu,
pohonných látek a pomocného
automobilového průmyslu. Doplňkové expozice se
týkaly odborné literatury,
pojišťovnictví, bezpečnosti na silnicích,
sportovních trofejí či turistiky.
Samozřejmě nechyběly statistiky, diagramy a obrazová tabla
dokumentující
činnost motoristických spolků a sdružení. K těm
nejvýznamnějším
patřily Autoklub republiky Československé, Liga
československých motoristů či
Motor Touring Club. Po
skončení
výstavy se v prostorách autopavilonu hrál
tenis a halové sporty, od roku
1956 zde své mistrovské zápasy hrál
basketbalový oddíl RH Pardubice. Ačkoliv
budova byla projektována jako trvalá, došlo v roce
1970 k jejímu zbourání. _________________________________________________________________________________________________________________________________
|
