Akad. Arch. Ing. Miroslav Řepa

Československo a Česká republika

na Světových výstavách EXPO po roce 1948

Měl jsem v životě štěstí, kterému jsem šel vstříc, neboť jsem viděl všechny Světové výstavy EXPO po 2. světové válce. Začalo to dnes už legendárním Bruselem ´58, kam jsem jel jako čerstvý absolvent Akademie výtvarných umění co by turista na tematický zájezd. Právě Brusel mně dal podnět, abych se zúčastnil soutěže na čs. pavilon do Montrealu na EXPO ´67. A stalo se, že jsem se po vítězství spolu s arch. Vl. Pýchou stal autorem tohoto dalšího velkého úspěchu naší země. Výstavu v japonské Ósace EXPO ´70 jsem prožil jako autor budovy divadla pro soubor Laterny Magiky v zábavné části areálu výstaviště. Funkcí technického ředitele našeho pavilonu jsem byl pověřen ve španělské Seville na EXPO ´92. Krátce jsem navštívil jako turista jubilejní výstavu v německém Hannoveru EXPO 2000. Do Japonska jsem se znovu vrátil na EXPO 2005 v Aichi jako poradce generálního komisaře. Ve stejné funkci jsem navštívil i nedávno ukončenou Světovou výstavu EXPO 2010 v čínské Šanghaji. Zážitků a zkušeností mám nespočet a k nim se řadí můj celoživotní zájem o fotografii, který jsem zužitkoval na uvedených výstavách. Zachytil jsem takto velké množství osobních vzpomínek, ale současně na všechny scénáristy, architekty, umělce a techniky, na všechny, kteří se zasloužili o úspěchy naší země na tomto světovém kolbišti. Většina z nich už není mezi námi. Tato výstava je tady i malým poděkováním všem, kteří se stali reprezentanty naší země na těchto výstavách, kde upozornili celý svět na nápaditost a um našich lidí, na které můžeme být hrdi.

Pro náhled klikni na obrázek		BRUSEL 1958   Československo slavilo v roce 1958 svůj největší úspěch v dosavadních dějinách světových výstav, neboť získalo celkem 56 cen včetně první ceny za nejlepší pavilon. Autoři pavilonu: Fr. Cubr, J. Hrubý, Zd. Pokorný.
Pro náhled klikni na obrázek		MONTREAL 1967   Československý pavilon opět zaznamenal stejně kladné odezvy za výjimečnou tvůrčí práci širokého autorského týmu. Oceněna byla nápaditost, vtipnost a kreativita při vysoké umělecké kvalitě. Pro svůj úspěch byl pavilon znovu postaven v kanadské provincii New Foundland, do města Windsor, kde plní funkci kulturního centra. Autoři pavilonu: Miroslav Řepa, Vladimír Pýcha.
Pro náhled klikni na obrázek		ÓSAKA 1970   V Japonsku byla československému pavilonu udělena Japonským ústavem architektury zvláštní cena za architektonické řešení pavilonu. Scénář a posléze realizace výstavy byly uměleckou odezvou události okupace z roku 1968 a historických souvislostí. Autoři pavilonu: A. Jenček, V. Palla, V. Rudiš.
Pro náhled klikni na obrázek		SEVILLA 1992   Ve Španělsku se uskutečnila poslední společná výstava Čechů a Slováků. Pavilon navržený v podobě jednoduchého hranolu v sobě skrýval expozici věnovanou fenoménu uměleckého sklad. Autoři pavilonu: M. Němec, J. Štempel.
Pro náhled klikni na obrázek		HANNOVER 2000   Světová výstava v Německu představovala „jízdu kolem světa“ do 21. století, mottem celé výstavy se stal „člověk – příroda – technika“. Přes svoji velkorysost nepřinesla však předpokládaný ohlas a ani nám se nepodařilo navázat na úspěchy Bruselu a Montrealu. Autoři pavilonu: M. Chalupa, M. Jírovec, M. Holubec, Š. Chalupa, M. Rusina, K. Venclíková.
Pro náhled klikni na obrázek		AICHI 2005   Pavilon návštěvníkům nabídl „Zahradu fantazie a hudby“ – světelný a zvukový prostor se šestnácti nástroji, ve kterém se divák mohl pobavit, zahrát si i odpočinout, a stát se tak součástí expozice. Autorem souborného díla byl Jiří Černý.
Pro náhled klikni na obrázek		SHANGHAI 2010 Na nedávno ukončené Světové výstavě v Číně byl Český pavilon oceněn v kategorii za Nejkreativnější přínos mezinárodní kulturní výměně a česká expozice „Plody civilizace“ získala stříbrnou medaili za kreativitu. Výstavu shlédlo více než 8,5 milionu návštěvníků. Autoři expozice a ideové koncepce: J. Franc, J. Švarc, L. Lindaurová.