zpět

Josef Gočár

*1880 Semín – †1945 Jičín

Josef Gočár se narodil v rodině pivovarského sládka v Semíně u Přelouče, kde také zahájil školní docházku na místní obecné škole. Od r. 1891 navštěvoval obecnou školu v Bohdanči, kam se rodina přestěhovala, a dále nižší reálku v Pardubicích. Na doporučení řídícího učitele Karla Pešky odešel studovat Státní průmyslovou školu v Praze, kterou absolvoval v r. 1902, a poté se stal řádným posluchačem speciální školy dekorativní architektury vedené architektem Janem Kotěrou při Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V Kotěrově ateliéru pracoval až do r. 1908, kdy začal působit jako samostatný architekt. Josef Gočár se aktivně podílel na spolkovém uměleckém životě pražských architektů i výtvarných umělců. V r. 1911 založil Skupinu výtvarných umělců, o rok později s Pavlem Janákem Pražské umělecké dílny pro umělecký průmysl a nábytek, byl také aktivním členem a později předsedou pražského Mánesa. V r. 1924 se stal profesorem architektury na Akademii výtvarných umění v Praze a od r. 1928 byl po čtyři roky rektorem této školy. Gočárova tvorba prošla téměř všemi stylovými fázemi moderní architektury první poloviny 20. století od secese, kubismu a rondokubismu až po meziválečný funkcionalismus. Mezi nejvýznamnější Gočárovy realizace se řadí kubistický dům U Černé Matky Boží z r. 1911 v pražské Celetné ulici s unikátní kubistickou kavárnou Orient (1911–1912). V letech 1921–1923 byla realizována stavba budovy Legiobanky v Praze Na Poříčí ve stylu rondokubismu s plastikami Jana Štursy. Jedna z nejpozoru-hodnějších funkcionalistických staveb – kostel sv. Václava – vyrostla podle Gočárova návrhu v letech 1927–1928 v Praze-Vršovicích. Pro Hradec Králové, kam architekta přivedl jeho učitel Jan Kotěra, navrhl Gočár několik budov (ředitelství státních drah, státní gymnázium, okresní a finanční úřady) a především velkorysý regulační plán, ve kterém obklopil staré město pásem zeleně či vody. Za povšimnutí však jistě stojí i Gočárovy nerealizované návrhy, především ze soutěže na dostavbu Staroměstské radnice, kterou Gočár koncipoval jako budovu ve tvaru pyramidy. Ke Gočárovým nejvýznamnějším realizacím na Pardubicku patří stavba Winternitzových mlýnů (1909–1910, přístavby a úpravy až 1926), kubistická budova lázní v Bohdanči (1911–1912) a dvě meziválečné stavby v Pardubicích na dnešním náměstí Republiky – budova Anglobanky (1923–1924, dnes Komerční banka) a Okresní dům a Grandhotel (1927–1931, dnes Obchodní centrum Grand).

Josef Gočár zemřel 10. září 1945 v Jičíně a je pochován na pražském vyšehradském Slavíně. V roce 2000 byl Josef Gočár v anketě pořádané Agenturou Kdo je kdo vyhodnocen respondenty jako největší osobnost české architektury 20. století. V dubnu roku 2005 vydala Česká národní banka do oběhu devátou zlatou minci z cyklu „Deset století architektury – Kubismus“ s motivem Gočárova lázeňského domu v Lázních Bohdaneč (autorem návrhu mince je akad. sochař Jiří Věneček).

________________________________________________________________________________________________________________________

Realizované práce Josefa Gočára na okrese Pardubice:

– Hrobka rodičů v Bohdanči (1904) – spolupráce se St. Suchardou

– Deska J. S. Presla ve Zdechovicích (1909) – spolupráce s B. Kafkou

– Mlýn a silo bratří Winternitzů v Pardubicích (1909–1910)

– Kasárna hulánského pluku v Bohdanči (1910–1914)

– Věž vodárny v Bohdanči (1910)

– Lázeňský dům v Bohdanči (1911–1912)

– Vnitřní zařízení lázeňského domu v Bohdanči (1912–1913)

– Dubová ložnice do pensionu Veselý v Bohdanči (1912)

– Ložnice v lázních v Bohdanči (1913)

– Pension Veselý v Bohdanči (1914)

– Nástavba 4. patra Winternitzových mlýnů v Pardubicích (1919)

– Výstavba sila a transformační stanice u Winternitzova mlýna v Pardubicích (1922)

– Filiálka Anglobanky v Pardubicích a zařízení pokladní síně a ředitelských místností (1923–1924)

– Doplňky k Winternitzovým mlýnům v Pardubicích (1926)

– Pomník bratranců Veverkových v Rybitví (1927)

– Okresní dům a Grandhotel v Pardubicích (1927–1931)

– Vnitřní zařízení Grandhotelu a Okresního domu v Pardubicích (1928–1929)

– Úprava obchodů v lázeňské kolonádě v Bohdanči (1940)

– Rekonstrukce domu vodoléčby a uhličitých lázní v Bohdanči (1940)

Winternitzovy mlýny Pardubice

Automatický turbínový mlýn se silem postavený v letech 1909–1910 pro rodinu Winternitzů se stal první Gočárovou stavbou realizovanou v Pardubicích. Při pozdějších přístavbách v letech 1919–1926 byla původní budova zvýšena o patro, přistavěna vodárenská věž a nové silo připojeno k původnímu prampouchovým obloukem. Mohutný komplex ovlivněný kubismem s působivou fasádou z dvoubarevných cihel tvoří výraznou dominantu na pravém břehu řeky Chrudimky.

K nepoznání změnil Josef Gočár vzhled městečka Bohdanče. Jednou z prvních Gočárových realizovaných prací vůbec se stala v roce 1904 postavená hrobka rodičů na bohdanečském hřbitově. K r. 1910 se hlásí železobetonová stavba bohdanečského vodojemu asociující barokní hřbitovní kapli sv. Jiří a v témže roce vyrostla v blízkosti vodojemu budova jezdeckých kasáren sestávající z jednopatrové budovy pro mužstvo, stájí pro koně, kryté jízdárny a vily pro důstojníky. Objekt byl poškozen necitlivými zásahy v letech 1968–1991, kdy jej užívala Sovětská armáda. Na bohdanečském náměstí vyrostl v r. 1915 Gočárem navržený penzion Škroup (čp. 87).

Lázeňský pavilon Bohdaneč

Nejvýznamnější stavbou, kterou Josef Gočár v Bohdanči zrealizoval, se stal v květnu 1913 otevřený kubistický lázeňský pavilon. Jednalo se o první stavbu v areálu lázní postavenou speciálně pro lázeňský provoz. Tzv. Gočárův pavilon tvořila původně krytá kolonáda a prostory pro provozování léčebných procedur umístěné v přízemí, v patře bylo situováno 28 pokojů pro ubytování pacientů. Na stavbě se podílelo několik firem – stavitel Josef Novotný provedl zednické a kamenické práce, instalaci ústředního topení firma J. Štětka Praha, vodovodní rozvody A. Minařík Praha a betonářské práce firma Hrůza & Rosenberg Praha. V r. 1925 se Gočár ve veřejné soutěži ucházel o dostavbu „svého“ pavilonu. Druhé patro, které rozšířilo kapacitu pavilonu o dalších 28 pokojů, však bylo realizováno podle návrhu pražského architekta Antonína Hilseho.

Podle Gočárova návrhu byl později v areálu lázní přestavěn pavilon Veselý(dnes Jubilejní) a v r. 1941 Gočár zhotovil také územní generel na rozšíření lázní, k naplnění jeho vizí však z velké části nedošlo.

Anglobanka Pardubice

V roce 1913 se Josef Gočár pod heslem „Pernštýn“ účastnil soutěže na zástavbu prostoru před historickým jádrem města, zakázka na novostavbu městské spořitelny byla však nakonec svěřena architektu Františku Roithovi. Do prostoru před Zelenou branou se Gočár o desetiletí později vrátil – v sousedství Zelené brány byla v letech 1924–1925 podle Gočárova návrhu postavena filiálka Anglobanky s klasicizujícím průčelím a nízkými střechami pobitými, tak jako sousední Zelená brána, měděným plechem. Z původního návrhu z roku 1923 zůstala bohužel nerealizována dostavba náměstí sloupořadím ze severní strany.

Okresní dům a Grandhotel Pardubice

V letech 1927–1931 byla realizována největší Gočárova práce pro Pardubice – projekt Grandhotelu a Okresního domu. Na západní straně náměstí Republiky vyrostl čtyřpatrový funkcionalistický palác s železo-betonovým skeletem sestávající z několika společenských sálů, kavárny umístěné do půlkruhového proskleného arkýře, baru, hotelových prostor, kanceláří a kina situovaného do suterénu. Hotelová část byla opatřena hladkými omítkami, část fasády restauračního křídla zůstala obložena modrošedými skleněnými destičkami. K otevření budovy došlo v souvislosti se zahájením Výstavy tělesné výchovy a sportu v roce 1931.

Novodobá přestavba z let 1997–2000 z dílny autorské dvojice Petr Drexler – Ladislav Vrbata nerespektovala původní dispozici budovy vložením prodejních galerií v mezipatrech.

_________________________________________________________________________________________________________________________________________

Pro náhled klikni na obrázek	Budova Anglobanky v Pardubicích Josef Gočár, 1923–1924 Foto: 20.–30. léta 20. století Východočeské muzeum Pardubice Národní technické muzeum Praha
Pro náhled klikni na obrázek	Hrobka Gočárových rodičů v Bohdanči Josef Gočár, 1904 Východočeské muzeum Pardubice
Pro náhled klikni na obrázek	Winternitzovy mlýny Pardubice Josef Gočár, 1909–1926 Východočeské muzeum Pardubice
Pro náhled klikni na obrázek	Protokol z kolaudace filiálky Anglo-československé banky v Pardubicích 1925, 11. září Úřad městského obvodu Pardubice I, stavební úřad
Pro náhled klikni na obrázek	Okresní dům a Grandhotel v Pardubicích, exteriér a interiéry Nedatováno Národní technické muzeum Praha
Pro náhled klikni na obrázek	Okresní správa politická v Pardubicích uděluje Okresní správní komisi v Pardubicích koncesi k provozování živnosti hostinské a výčepnické v novostavbě Okresního domu v Pardubicích 1928, 8. listopad Státní okresní archiv Pardubice, Okresní úřad Pardubice, inv. č. 779
Pro náhled klikni na obrázek	Dopis Josefa Gočára městské radě v Bohdanči s vyčíslením cestovních nákladůdo Bohdanče v souvislosti se stavbou kasáren a lázní 1913, 15. březen Státní okresní archiv Pardubice, Archiv města Bohdaneč, inv. č. 1 157
Pro náhled klikni na obrázek	Kasárna hulánského pluku v Bohdanči Josef Gočár, 1910–1914 Východočeské muzeum Pardubice
Pro náhled klikni na obrázek	Dopis Josefa Gočára městské radě v Bohdanči týkající se revize účtů stavitele Novotného 1913, 9. červen Státní okresní archiv Pardubice, Archiv města Bohdaneč, inv. č. 1 157
Pro náhled klikni na obrázek	Vysvědčení Josefa Gočára ze 4. třídy vyšší reálné školy v Pardubicích 1896–1897 Státní okresní archiv Pardubice, Reálné gymnázium Pardubice, inv. č. 65
Pro náhled klikni na obrázek	Plán na stavbu lázeňského domu v Bohdanči – fasády, řez vestibulem Josef Gočár, 1912 Plánografický tisk, kolorováno Měřítko 1 : 100 Léčebné lázně Bohdaneč a. s.
Pro náhled klikni na obrázek	Plán na stavbu lázeňského domu – 1. patro Josef Gočár, nedatováno Plánografický tisk, kolorováno Měřítko 1 : 100 Léčebné lázně Bohdaneč a. s.
Pro náhled klikni na obrázek	Původní lázeňský areál v Bohdanči před stavbou Gočárova pavilonu Nedatováno Léčebné lázně Bohdaneč a. s.
Pro náhled klikni na obrázek	Rozestavěný lázeňský dům v Bohdanči [asi 1912] Národní technické muzeum Praha
Pro náhled klikni na obrázek	Lázeňský pavilon Gočár po dostavbě Nedatováno Léčebné lázně Bohdaneč a. s. Městský úřad Lázně Bohdaneč Národní technické muzeum Praha
Pro náhled klikni na obrázek	Zakladatel lázní Jan Veselý s říšským poslancem Františkem Udržalem při prohlídce rozestavěného lázeňského pavilonu Nedatováno Městský úřad Lázně Bohdaneč
Pro náhled klikni na obrázek	Dobové pohlednice Bohdanče s pavilonem Gočár Nedatováno Léčebné lázně Bohdaneč a. s.
Pro náhled klikni na obrázek	Gočárova studie na zasklení kolonády Jubilejního pavilonu (dříve pavilon Veselý) Josef Gočár, 1940 Plánografický tisk Měřítko 1 : 50 Léčebné lázně Bohdaneč a. s.
Pro náhled klikni na obrázek	Snímky interiéru kolonády Jubilejního pavilonu (dříve pavilon Veselý) v původní podobě realizované podle Gočárova návrhu (vpravo) a jeho znehodnocení při přestavbě v 70. letech 20. století Nedatováno Léčebné lázně Bohdaneč a. s.
Pro náhled klikni na obrázek	Lázeňský pavilon Gočár po dostavbě druhého patra [po roce 1925] Léčebné lázně Bohdaneč a. s. Východočeské muzeum Pardubice
Pro náhled klikni na obrázek	Plán na stavbu Anglo-československé banky, filiálky v Pardubicích – řez příčny, řez podélný Josef Gočár, 1923 Plánografický tisk, kolorováno Měřítko 1 : 100 Úřad městského obvodu Pardubice I, stavební úřad
Pro náhled klikni na obrázek	Návrh na regulaci okolí Zelené brány Josef Gočár, 1923 Plánografický tisk Nerealizovaná alternativa Úřad městského obvodu Pardubice I, stavební úřad
Pro náhled klikni na obrázek	Plán na stavbu Okresního domu v Pardubicích – přízemí Josef Gočár, 1927 Plánografický tisk Měřítko 1 : 100 Státní okresní archiv Pardubice, Okresní úřad Pardubice, inv. č. 779
Pro náhled klikni na obrázek	Plán na stavbu Okresního domu v Pardubicích – fasáda do třídy Míru Josef Gočár, 1927 Plánografický tisk Měřítko 1 : 50 Státní okresní archiv Pardubice, Okresní úřad Pardubice, inv. č. 779
Pro náhled klikni na obrázek	Plán na stavbu Anglo-československé banky, filiálky v Pardubicích – průčelí do náměstí Josef Gočár, 1924 Plánografický tisk, kolorováno, lavírováno Měřítko 1 : 50 Úřad městského obvodu Pardubice I, stavební úřad
Pro náhled klikni na obrázek	Územní generel výstavby Slatinných lázní v Bohdanči Josef Gočár, 1941 Plánografický tisk Měřítko 1 : 1000 Léčebné lázně Bohdaneč a. s.