Pavel Janák

*1882 Praha – †1956 Praha

Narodil se 12. března 1882 v Praze. Po absolvování střední školy v roce 1899 byl přijat na České vysoké učení technické, obor pozemní stavitelství a architektura. Současně si rozšiřoval své znalosti na Německé vysoké škole technické u profesora Zítka. V zahraničí studoval v letech 1906 a 1907 ve Vídni u profesora Otto Wagnera. V tomto období spolupracoval také s architektem Janem Kotěrou, výsledkem společné práce byla realizace výstavních pavilonů na Jubilejní výstavě v roce 1908. Ještě za studií se zúčastnil soutěže o úpravu Staroměstské radnice.

Široké spektrum jeho nadání zahrnovalo i zájem o drobné umění, v roce 1907 spoluzaložil Artěl – sdružení umělců vytvářejících umělecko-průmyslové předměty. Věnoval se také vnitřnímu architekto-nickému prostoru. Spolu s Josefem Gočárem založili v roce 1912 Pražské umělecké dílny, z nichž pocházejí známé bytové doplňky.

V následujících letech se prosadil jako propagátor kubistického architektonického směru, v němž realizoval např. podstavce pro sousoší Jana Štursy na Hlávkově mostě v Praze. Mezi ryze kubisticky pojaté stavby můžeme zařadit Jakubcovu vilu v Jičíně (1911–1912), Jeneweinův pomník na hřbitově v Kutné Hoře (1913), nerealizovaný návrh na fontánu pro město Přelouč (1912), na kterém se podílel známý sochař Ladislav Kofránek. V Pelhřimově byl podle jeho projektu rekonstruován barokní dům lékaře Vojtěcha Fáry. V roce 1913 je patrný vliv nového stylu, ve kterém je komponován soutěžní projekt Žižkova pomníku a novostavba sklopného jezu v Předměřicích nad Labem (1913–1915).

Jednou z jeho nejznámějších a zároveň nejvýznamnějších kubisticky pojatých staveb je původní návrh pardubického krematoria navržený v duchu jehlancového kubismu ve stylu lidové české stavby se sedlovou střechou a výrazným komínem a dekorativním štítem. Tato stavba byla jedinou realizací v Pardubicích a okolí, pro které rovněž vypracoval řadu návrhů, jako již jmenovaný návrh na fontánu pro město Přelouč (1912), soutěžní návrh na záložnu v Pardubicích (1912), Městskou spořitelnu v Pardubicích a budovu Městských lázní (1930), návrh na Výstaviště tělesné výchovy a sportu (1931).

Zabýval se také urbanistickými projekty, pro Pardubice se zúčastnil soutěže na zastavění okolí před historickým jádrem města a Zelenou bránou (1912–1913), nerealizovaný byl také návrh na zastavění území na pravém břehu Chrudimky za Matičním jezerem čtvrtí vilek a domků. Uplatnění svých urbanistických projektů nalezl především v Praze (návrhy na zastavění Tróje, Pankráce, Holešovic, Podolí, Letné), mezi nejznámější realizace se řadí osada Baba v Praze, která zahrnovala kolonii 31 rodinných domků. Ve svých projektech zdůrazňoval zdravý životní styl, snížení výšky budov a dostatečnou plochu zeleně.

V roce 1936 byl jmenován architektem Pražského hradu. Jeho návrhy na místní úpravy byly realizovány až po roce 1945 (záchrana Míčovny v roce 1950, úprava letohrádku v Královské oboře v letech 1952–1955). V roce 1952 mu byl udělen titul laureát státní ceny 1. stupně.

Pro náhled klikni na obrázek		Krematorium Pardubice Pavel Janák, 1921–1923 Foto: Štěpán Bartoš Státní okresní archiv Pardubice, Sbírka fotografií a negativů
Pro náhled klikni na obrázek		Situace pro stavbu krematoria v Pardubicích Městská technická kancelář, 1921 Měřítko 1 : 250 Plánografický tisk Polohopisný plán zachycuje půdorys budovy krematoria v ose původně vojenského hřbitova, č. pozemku 2 396/1. Nejbližší obytné stavení se nacházelo 160 m západně od budovy krematoria. Místo ke stavbě bylo shledáno vhodným a schváleno. Úřad městského obvodu Pardubice V, stavební úřad
Pro náhled klikni na obrázek		Oběžník pro účastníky kolaudačního řízení 1923, 10. září Ke kolaudačnímu řízení byl obeslán výbor Krematoria, zástupci obce, stavební komise, správce městského důchodu, vojenská správa a sousedé. Kolaudace byla ustanovena na 13. září 1923 na 9.30 hodin. Úřad městského obvodu Pardubice V, stavební úřad
Pro náhled klikni na obrázek		Krematorium Pardubice Fotografie 20. léta 20. století Východočeské muzeum Pardubice
Pro náhled klikni na obrázek		Návrh na stavbu krematoria v Pardubicích, přední pohled, postranní průčelí, řez A–B, „Alternativa“ Městská technická kancelář, 1921 Plánografický tisk Měřítko neuvedeno Úřad městského obvodu Pardubice V, stavební úřad   Vystavené návrhy dokumentují mezifázi celkového vývoje projektu budovy, kdy je patrný odklon od původní dispozice dvojitého ochozu kolumbária v průčelí objektu. Následoval posun architektonického vzhledu budovy ke slohu obloučkovitého dekorativismu. Stavba se stala svým slovanským charakterem přijatelnější pro publikum i zadavatele.
Pro náhled klikni na obrázek		Soutěžní návrh na budovu pardubického krematoria Pavel Janák, 1919 Originál, kresba perem a tuší Měřítko neuvedeno Státní okresní archiv Pardubice, Sbírka map a plánů
Pro náhled klikni na obrázek		Protokol o komisionelním řízení za účelem schválení pozemků ke stavbě krematoria 1921, 10. říjen Proti předloženému projektu nebyly vzneseny zásadní námitky. Projekt se měl provést podle přiložených plánů, podle vybrané varianty s označením „Alternativa“. Přítomní zástupci okresní politické správy doporučili předložený projekt ke schválení. Zástupci spolku Krematoria po dohodě se zástupci obce Pardubic souhlasili, aby povolení ke zřízení a provozu krematoria bylo uděleno pardubické obci. Úřad městského obvodu Pardubice V, stavební úřad
Pro náhled klikni na obrázek		Model krematoria v Pardubicích Pavel Janák, 1921 Sádrový model Východočeské muzeum Pardubice
Pro náhled klikni na obrázek		Krematorium v Pardubicích Boční pohledy, vstupní empora, interiér budovy. Národní technické muzeum Praha